Zatím jen krátce, je to velké téma pro každého z nás...
Dnes po ránu jsem váhala, jak přistupovat ke kamarádce, která se nyní začala dost drasticky točit v kruhu. Znám to, točila jsem se před pár měsíci. Jsem si absolutně jista, že se z toho dříve či později vytočí spirálovitě přibližujíc se více a více své vyšší podstatě, ale v současné době to točení dost ubližuje našim společným bližním. To se stává, když odmítáme vidět skutečnost, a předáváme tak vládu nad svým životem jiným aspektům nás samých než je náš láskyplný střed. Přemýšlela jsem, že jí napíšu dopis, tak nejlépe se dokáže projevit má duše. Hned mi začaly naskakovat celé věty, co bych jí chtěla říct. Ty věty byly plné pochopení, ale také nekompromisního stanoviska k jejímu ubližování. Zrovna ve chvíli, kdy jsem pochybovala, jestli mám právo její situaci posuzovat, začala hrát písnička "To nejmenší, co můžeme pro své bližní udělat, je být upřímní." Řečeno z pozice Lásky je všechno láskou... Krásný den všem. Anamel
Aktualizace, den poté: Jsem-li vedena v interakci s druhými svou duši, pociťuji správné načasování. Pravda bývá přijata, až když si člověk prožije příběh, který se rozhodl prožít. Neberu druhým jejich příběhy, věřím jim, fandím jim, jen jim občas ukážu, kde by mohli ulevit sami sobě, a tím i svým bližním. Na této zkušenosti jsem pochopila, že skutečně dokážu vycítit pravé načasování a že jsem v tomto případě mluvila k citlivějším aspektům mé kamarádky a dodávala jim odvahu, že se mohou projevit.
Pro mne je to pravé štěstí vidět druhého šťastnějšího a svobodnějšího a vědět, že jsem k tomu právě svou upřímností (že jsem byla sama sebou) pomohla, ten hřejivý pocit uvnitř mne vydá za tisíc vnějších uznání.
Myslím, že nejdůležitější je nezabíhat do detailů, nepoukazovat na konkrétní věci, to přitahuje do dialogu rovinu posuzování a na druhé straně obhajování. Každopádně je na čase nenechat si druhými ubližovat a opravdu říct, když cítíme, že je nám něco nepříjemného. Pro citlivější lidi je toho nepříjemnějšího často více - co si druzí ani neuvědomují - pak to člověk musí podat tak jemně a s láskou, aby to druhý přijal a pochopil.
(Jako doplnění tématu doporučuji přečíst komentář pod článkem)
Autor článku: Jana Anamel Mráčková
Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě včetně aktivního odkazu na
http://poselstviohne.blogspot.cz.
Děkuji za příspěvky - č.ú. 1384419103/0800