Pár slov k článku M. Manders - Plán Vaší duše

Michelle Manders podává velice poučné vysvětlení dnešního dění uvnitř nás a kolem nás a toho, jak používat vlastní život a sílu ve svůj prospěch. Nejsme oběti vnějších událostí a už nikdy nebudeme...

Planetární duchové tvoří v okamžiku našeho narození náš plán tak, jak jsme si jej zvolili, abychom dosáhli toho, proč jsem každý jeden z nás přišel - abychom naplnili svůj osobní příběh... Nikdo z nás není obětí - ani osudu, ani vnějšího světa.

Líbí se mi představa, že každý máme přístup k mapě své cesty... žijeme ve světě, kde kouzla se stávají přirozenými a dají se vědecky vysvětlit. Tím kouzlem je pochopení základních principů vesmíru a jejich využití k nalezení vlastní svobody.

Cítím obrovskou úlevu při čtení tohoto článku, díky svému stále rozvíjejícímu se poznání konečně skutečně chápu, že nic v mém životě nebylo zbytečné, žádné utrpení nebylo bezúčelné. Mám nyní respekt ke zlatým nitkám, které mne vedou mým osobním příběhem tak, abych nemusela při odchodu z planety litovat promarněného života (nebo slovy Michelle - že jsem nedosáhla svého nejvyššího potenciálu)...



"Pokud však nevíte, co dělat nebo nerozumíte povaze toho, co se děje a co je zdrojem této záležitosti, pak se tato osudová zkušenost promění v jakousi "zaseknutou" nahrávku, která se přehrává stále dokola, dokud ji neovládnete." MM

Možná se zeptáte, co je to za svobodnou vůli, když musím jít tam, kam mě ty síly vedou. Svoboda tkví v tom, že si můžeme vybrat, jestli budeme plout proti proudu a setkávat se s vlastním utrpením, nebo plynout životem a přijímat zkušenost spolu s dary Vesmíru. Svoboda je možnost ukončit určitou učební lekci ve chvíli, kdy pochopíme její podstatu. Svoboda je v tom, že náš život řídí naše Duše, která je absolutně Svobodná. A my jsme tou Duší. Věřím, že v pravém okamžiku poznáme, že je to skutečná Svoboda, nikoliv vězení...


Je mým přáním, aby se naše situace (zaseknuté gramofonové desky) vyřešily "s boží milostí perfektním, harmonickým a zázračným způsobem"... Strážní andělé, prosím za všechny, veďte nás, a my se s vděkem k vám budeme obracet, že jste nás provedli trnitou cestou bez škrábanců... S láskou a vděčností Anamel


A to nejdůležitější nakonec"Budete překvapeni, až uvidíte, jak často jste již na správné trati ..."


http://tredoxe.blog.cz/1202/michelle-manders-eloff-vas-plan-plan-vasi-duse

Modlitba vděčnosti

"Dřív než se lotos stane lotosem, musí se prodrat bahnem."


Děkuji za možnost žít na této planetě a podílet se na této skvělé době. Uvědomuji si, že ne každý dostal takovou šanci. Je to mé rozhodnutí být zde. Vystáli jsme si velkou frontu, abychom tady mohli být....


Slibuji, že nepromarním potenciál svého života a budu žít a konat ve jménu Lásky a Radosti. Naučím se vesmírným i pozemským zákonům, budu milovat Matku Zemi, neboť Ona je nyní mým domovem, budu milovat i každou bytost na Ní, neboť každý je mým bratrem a mou sestrou. Je mým posláním chránit a opatrovat Matku Zemi a spolu s Ní a mou lidskou rodinou vytvořit ráj na zemi. 


Věci, které se nyní dějí, jsou velkolepé a já nebudu plýtvat svou energií na strach a obavy, neboť vše je v naprostém pořádku. Velká hra se blíží do finále, všichni hrají podle pravidel, všichni hrají skvěle a já jim za to děkuji. Děkuji za to dobrodružství, které můžeme všichni prožívat. Nenechám se již oklamat svými protihráči a budu si udržovat Pravdu a Lásku ve svém srdci, nikdo už mě nedokáže zmanipulovat k pochybnostem a strachu. 


Jsem Věčnost a jako věčné vědomí odevzdávám všechny své strachy a potřeby...


Probouzím Léčitele i Učitele ve mne. Dovoluji si býti Žákem. Přijímám vesmírnou hojnost a štěstí. Probouzím tvořivou sílu ve mne. Otevírám své srdce a pozvedám Pochodeň, nechť mé Světlo zažehne jiskry v srdcích všech lidí, nechť mé světlo pohladí Matku Zemi, nechť mé světlo potěší Vesmír. 


Já jsem .... Anamel, hvězda zrozená z Boha...

Chcete-li projevit skutečnou a opravdovou lásku, projevte ji sami sobě

Mohu si tisíckrát říkat, že už jsem sebelásku zvládla, a přeci mi moje tělo, mé prostředí i má zkušenost ukazují, že nikoliv.

Je spoustu způsobů, jak poznat, že si nevážíte sebe sama..

• setrváváme ve vztazích, i když víme, že je čas jít dál, 
• neumíme definovat, co si skutečně přejeme, protože nedokážeme určit hranice sebe, a tak nám požadavky na život splývají s požadavky ostatních na nás, 
• neumíme říct ne a cítíme se zahanbeně při úplných zbytečnostech, 
• bereme si některá slova druhých příliš osobně a moc se zaobíráme tím, co si řekne okolí, blízcí, 
• hodnotíme své sny rozumem a necháváme ego příliš promlouvat do náplně našich dní... 

Na fyzické úrovni nejsme schopni vytvořit si harmonický a estetický domov, pečovat s láskou o své tělo a hýčkat se, dopřávat si a vyvarovat se jedům a  všemu, co nám nesvědčí, na tělesné úrovni pak ženy mají bolestivou menstruaci či jiné gynekologické problémy. V pubertě či ne - pupínky na bradě jsou též znakem nelásky k sobě...

A teď co s tím... skutečně jsem vzala do ruky tužku a papír a nalepila na zrcadlo text Jsem ten nejdůležitější člověk ve svém životě. Miluji se a přijímám se taková, jaká jsem. Ne, neříkala jsem, že si to napíšu, ani jsem neposlechla svoje ego, že je to pitomost. Mám to na kosmetickém zrcadle u postele a každou chvíli se na sebe dívám a opakuju si to... hodně rychle za sebou, aby neměl rozum šanci protestovat, jak jsem hloupá a naivní...

Už prostě nemůžu čekat, že některé věci se spraví sami. Já jsem tady a mám k posunu nástroje. Byť je rozum i většinová společnost hodnotí jako bezcenné. Ty nástroje fungují a já je použiju. Tečka, žádné odkládání. Tady a teď se začnu s každým dalším dnem více milovat a vážit si své osobnosti, svých ctností i hříchů jako božského projevu, svého těla. 

Chcete-li projevit skutečnou a opravdovou lásku, projevte ji DNES, HNED TEĎ sami sobě. Protože bez sebelásky nebudete schopni milovat a nebudete skutečně milováni, neboť Vaše neláska se zrcadlí ve Vašich vztazích...


Vaše spolubojovnice Anamel

Můj výlet zpátky do Matrixu, aneb zkouška v terénu

Vesmír mi dopřál trochu odpočinku od všetečných otázek typu Co bych měla dělat, co bude dál, kdo jsem, jaké je mé poslání... nechal mě chvíli prostě být. Vesmír mě ukotvil více do života, do hmoty, do praxe. Přesně tam, kde máme stanout, až budeme připraveni. Byla to pro mě taková zkouška nanečisto. 

Pobyla jsem 14 dní zpátky v Matrixu, trochu přátel, trochu kultury, hodně práce, málo meditace a téměř žádný pláč, vědomé bytí s uvědoměním si příčin a následků svého chování, svých zážitků, potřebné zkušenosti.

Nevím, jestli tenhle matrixový výlet byl příčinou nebo následkem, ale byl... a já cítila, že si držím určitý odstup a srdce otevřené, cítila jsem, jak Bůh má přesný záměr, jak využívá mé impulzivity a dalších věcí, které jsem vždy na sobě nenáviděla, k probuzení jiných. Zároveň Světlo vyslyšelo mé prosby, když jsem potřebovala posílit v sobě vše pozitivní a řešit i nepříjemné věci se smírným výsledkem. 


Věděla jsem, že mi Vesmír do cesty posílá určité lidi, kteří budou důležití v mé budoucnosti (ať už blízké nebo vzdálené), poznala jsem, které situace mám čistit a řešit, protože najednou se z minulosti začaly vynořovat věci, které jsem dávno uzavřela do skříně (ale kostlivci začali vypadávat). 

A ano, byly okamžiky, kdy jsem nával negativity vnějšího světa neustála a v takovou chvíli jsem propadla skutečné beznaději, že nic nemá cenu, bylo to přepracováním, nedostatkem samoty, přírody a radosti, bylo to přílišným ustupováním druhým na úkor vlastních potřeb... na to nemusíte být duchovně probuzení, abyste věděli, že je to špatně... naštěstí si stačilo dát pár hodin spánku a Světlo mě vyléčilo z takovéto civilizační choroby.

Zpátky v 3D světě jsem měla hodně chuť na sladké a smažené a občas jsem se nechala vyprovokovat k hádce nebo alespoň k tomu, že jsem byla protivná. Vždy ale vědomě. Měla jsem dost kafe (i když pořád méně než, když jsem se nestarala, čím živím své tělo), jednu kocovinu, jednou jsem si připadala tlustá (nejsem), ale cigaretám jsem odolala. Mám už týden nepořádek v pokoji, ale konečně chuť s tím něco udělat...

Takže jsem na sebe pravděpodobně docela pyšná.

Je nasnadě uznat, že to byla zkouška. Praktická zkouška v terénu. Dokážeš využít to, co jsi se tři měsíce učila o samotě? Mno, řekla bych tak za tři, ale prošla jsem. Jsem zvědavá, co si Můj vyšší záměr připraví příště. Doufám, že mi to bude dávat po malých dávkách...

Jedna věc je jasná, už nutně potřebuju jaro, závan nové naděje a možnost volně dýchat, být v přírodě, dotýkat se stromů a radovat se ze zelené... ó, bože, jak já toužím po jaru. Tuším, že to bude rozkvět nás všech. Jen si udržujte hlavu prostou strachů a negativity a srdce otevřené láskou a soucitem (nejvíce s těmi, které nenávidíme a se sebou sama). Nic nás nemůže překvapit, na vše jsme plně připraveni. S Láskou Anamel