Duchovní krize a rozpad veškerých iluzí

Mám pocit, že se můj svět rozpadá na malé kostičky a musím doufat, že se poskládá zpět. Najednou nepíšu o  lásce k sobě, přijetí zodpovědnosti, práci s přírodou a svým ženstvím, i když si stále uvědomuji, že jsou to důležité věci, a tak vytrvejte v jejich realizaci, vím, že se k nim také navrátím, až přijde znovu čas. Ale u mnohých duchovních lidí nyní dochází k deziluzi, k totálnímu rozpadu iluzí a struktur a já hledám odpověď na své zmatení... Veškeré moje dosavadní zdroje informací mi přijdou úplně mimo, a tak hledám v sobě. Připadam si, jak kdybych frčela na nějakých drogách, ačkoliv tomu tak není.

Transformace je pozadu, protože stále žijeme ve svém strachu a touze nic neměnit. Pořád říkáme - finanční systém se napraví, do politiky se dostanou čestní lidé. NE! Shnilý systém nelze napravit, musí být nahrazen něčím novým, něčím, co si v tuto chvíli nedokážeme ani představit, protože tuhle představu blokujeme naším lpěním na starém a známém. A je to zodpovědností každého z nás. Bez výmluv, bez iluzí... Ponořit se do největších sraček v nás a jednu po druhé vytahovat na světlo, chápat jejich příčiny i následky... Nic si nenalhávat, nic sám před sebou neskrývat, každou emoci a myšlenku si přiznat a dovolit si ji procítit, jít tam, kde nás to pálí nejvíc, po hlavě, bez vytáček, bez přemýšlení...

Země byla manipulacemi odpojena od Stvoření jako celku, kvalitu této nadexistence, jejího fungování si nedovedeme představit, je to v tuhle chvíli mimo naše chápání, a tak se ani nesnažím nad tím přemýšlet. 

V těchto manipulacích jsme hráli roli i my, byť u některých to bylo jen pouhým svolením na úrovni duše, takže není potřeba svádět vinu na někoho mimo nás. Jedeme v tom všichni. Mám pocit, že rozpad rovnováhy tohohle vesmíru způsobilo právě hraní si na Bohy, otevření se bytostem, které byly na vyšší úrovni a mohli proto působit jako Bůh, ačkoliv jejich záměr byl destruktivní, následovalo oddělení mužského a ženského principu, smíchání dobra a zla v jeden patvar. A tak tu jsme. Na jedné straně poletujeme s andělíčky a něco si namlouváme, na druhé straně ležíme na dně v deziluzi a plni strachu a klidně jsme schopni tyhle stavy zvládnout najednou.

Mám problém s pochopením Boha, a tak hledám sama pro sebe vysvětlení, které mi pomůže tuhle mezifázi pochopení Stvoření přežít. Nezáleží na tom, co je pravda, záleží jen na tom, co mne posune dál, proto si můžu dovolit pravdu jakkoliv relativizovat a posouvat její hranice. 

Je-li Bůh všechno a ve všem a projevuje se skrze všechno, pak i tento Bůh musí nutně být zmaten a odpojen, protože kdyby Bůh Planety Země byl napojen na všeobjímající stvoření, pak by každý jeho projev mohl manifestovat akt stvoření, motýl v touze poznat sílu tygra by se mohl okamžitě proměnit. Ale je tu pád do hmoty a odpojení, my všichni jsme Bůh, motýl je Bůh a nikdo z nás neví, kde je náš potenciál...

Jak nahoře, tak dole. Pokud prožívám já transformaci a mění se každá buňka v mém těle, je to tím, že já jsem buňkou v těle Stvořitele, který prožívá transformaci. A ten Bůh je zas jen buňkou. Kam až to vede, kolik je dimenzí, kde je smysl toho všeho? To v jednom může vyvolat frustraci, v jiném radost z dobrodružství. Možná ani dobře nechápu to, o čem píšu, ale na tom nezáleží.
-------------
Aktualizace únor 2013, o osm měsíců poté :) To známé "dole" není nikdy trvalé, pak přijde nahoře... a pak konečně ten "střed"...Věřím, že stav podobný tomu mému červencovému prožilo dost lidí po 21. 12., a to i ti, kteří zdánlivě změnu neočekávali - takový stav totiž přijde, když očekáváte - když se domníváte, že jste udělali na sobě tolik práce, že věci se musí už viditelně zlepšit - a oni se zhorší. Jistě - před svítáním je největší tma. Jak to po sobě čtu po měsících - mohu konstatovat, že se můj svět ustálil v neustálém rozkladu, kde jedinou jistotou je změna. Ovšem, už mne to tak nedrtí a všechna ta zkušenost ve vlastních hloubkách a pochybnostech o všem, co je, se stává pro mne výhodou, že oproti jiným se mnou Existence nesmýká tolik sem tam, díky poznání mi teď stačí jen naznačit a já jdu sama. Jsem ve svém středu. Díky za to.

Počátek transformace svinstva v nás od momentu Rozhodnutí až po dnes

Možná se následující řádky týkají jen pár lidí, ale vím, že je důležité, aby se tenhle příběh dostal ke správným lidem... Je to můj příběh a u každého z Vás může proběhnout jinak, obsah bude různý, forma zůstává, musíte být bdělý a plně vědomí. 

...............................................

Probudila jsem se z iluze, že moje transformace proběhne mírumilovným a harmonickým způsobem a cítím jakousi úlevu, protože jsem věděla, že to nemůže být tak jednoduché. Že bych se jednoho dne probudila, uviděla víly, ucítila všeobjímající lásku. A to jen tak, lusknutím prstů, za to, že jsem v tomhle životě "hodná". To se mi zdálo dost málo za to, co jsme tady na Planetě prováděly. 

Viděla jsem záblesky toho, co jsme napáchali v době kolem Egypta, kdy jsme si hráli s černou magií, posílali tisíce lidí na smrt bez jediné emoce, manipulovali s životem a smrtí, zabíjeli novorozeňata, otevírali časové portály, z nichž mnohé jsou otevřené, nebo se otvírají a napojují na tuhle dobu. 

Tak, jak bylo předurčeno. Smluvený pád vědomí. Od momentu Rozhodnutí, kdy jsme měli božské vědomí i schopnosti, přes období, kdy nám zůstaly jen ty schopnosti a kdy jsme z nudy, touhy po poznání a moci napáchali věci, které nás ovlivňují i dnes, až po období, kdy se bez těchto schopností musíme zbavit následků, abychom znovu získali vědomí.

Každý z nás si prožil nějaký temný život a ne všechno jde transformovat skrze utrpení a pochopení v životech, musí to být vědomá přeměna sraček, které jsme si z těch dob přinesly, vědomé prožití těch nejsilnějších emocí, tak vědomé, že se Vám kroutí tělo v křečích a prosíte boha o odpuštění za všechny své hříchy. 

Součástí dohody o pádu vědomí bylo rozhodnutí prožít temná období, která následně transformujeme. To je ten slib, který jsem bohu a sama sobě dala. Až doteď jsem si nebyla vědomá toho, co by to mohlo znamenat... Kdo si myslí, že se ho netýká očista nízkých pudů, má v sobě určitou část pýchy či potlačený strach, jinak by Vám zákon přitažlivosti tenhle článek nepřinesl, zůstal by zcela mimo Vaše pole pozornosti, jednoduše byste ho nečetli.

Zlo v nás vystrkuje růžky a vytahuje poslední esa z rukávu. Životní zkoušky a očista ve fyzickém světě je jedna věc, ale za tím vším stojí skutečná pradávná Síla temna, která v tom všem hraje nesmírně důležitou úlohu. Ďábel v jakékoliv podobě. Jehož úlohou je vyprovokovat nás k akci,  odvaze postavit se tomu čelem, probudit v nás největší emoce zla, abychom je ze svých hluboko schovaných kořenů vynesly na povrch. 

Je tomu týden, co jsem pocítila skutečný božský mír, nadšení a bezpodmínečnou lásku ke všem, cítíla jsem propojení se svými průvodci a totemovými zvířaty, i se všemi lidmi na planetě, měla jsem chuť uspořádat vše ve svém životě na základě božského záměru a plánu duše, měla jsem energii to vše udělat, Vesmír mi posílal vše, co jsem potřebovala, a to často během pár sekund. Bylo mi dáno pocítit tenhle stav a uvědomit si, že to byla jen ukázka Nové Země a teď vím, že to může být ještě lepší, protože v pozadí pořád bylo něco, co jsem nedokázala pojmenovat.

Možná už jsem byla tak připravená, že přede mnou má duše otevřela tuto zkoušku. Zavolala mne intuice a já otevřela Pandořinu skříňku, časový portál do Egypta, kde jsme si hráli na Bohy a chtěli nesmrtelnost. Cítím, jak část mého vědomí je uzamčené v té době a čeká na uzavření cyklu. Vytvořili jsme tam bytost, která nás provázela všemi životy, manipulovala s námi, vyvolávala v nás nejsilnější emoce a byla tak chytrá a tak silná, že jsme si nevšimli, že to nejsme my. Rituálu se zúčastnilo asi 20 lidí, možná víc, možná méně, ale časový portál se neuzavře, dokud my všichni nedokončíme, co jsme započali. Je v naší DNA, cítím ho v každé vlásečnici, v každé buňce mé krve. 

A takových bytostí je tady spoustu a začínají se vztekat, protože s nimi vědomě nepracujeme, vytlačujeme je z jejich přirozených domovů, bez úcty k jejich podílu na celé této hře, bez lásky, jen ve strachu a v pýše, že náš díl práce je čistší a tudíž bohu milejší. Oni nemůžou sami odejít, musí být dokončeno, co bylo otevřeno, proto tolik lidí končí poslední dny na psychiatrii, protože oni si žádají naší pozornost a budou žádat ještě víc. Každý, kdo bude mít odvahu se na to podívat a zakřičet sám v sobě hluboce a upřímně: "Kdo jsi, když to nejsem já." - každý ten bude osvobozen. Když jsem tohle dokázala, uviděla jsem bytost zcela jasně energeticky identifikovatelnou a uvědomila jsem si, že jí znám celý život (možná i všechny životy), že je krásná a že jí vděčím za svůj posun, i za své utrpení. Bylo v tom trochu lásky i trochu nenávisti. Jako ve vztahu únosce a oběti. Nevyhánějte ho, milujte ho, je to bytost, která vás provázela všemi životy a posouvala Vás ve vývoji rychleji, než by to bylo možné cestou světla. Tak, abyste mohli stanout zde v roce 2012 a nést všechny následky. Jste silné bytosti a krásné, čisté. Žít tenhle život na pozadí manipulace těchto bytostí, udržet si hlavu čistou a neskončit v blázinci s paranoidně schizofrenní obsesí je skutečně výkon hodný potlesku. Každý pracovník světla má v sobě zároveň temného anděla, jsme v dualitě!

A nad tím vším je skutečné požehnání, neboť je to začátek probuzení Skutečného člověka, očištěného a krásného...

Než jsem tohle vše pochopila, žádal si pozornost, měla jsem příznaky posedlosti, když to na mě přišlo, začala jsem křivit prsty, ukazovat ďáblovy symboly a chrčet zvuk, o kterém jsem netušila, že dokáže z mých úst vyjít. Jediné, co mě udržovalo v naději, bylo vědomí, že vše má smysl, že už jsem byla na takové úrovni vědomí, že bych si nepřitáhla zkoušku, kterou bych nezvládla. Vědomí, že tohle je okamžik, na který jsem celý život čekala a připravovala se, že každý film, každá informace a každá zkušenost měla v mém životě význam právě pro toto odhalení. V mém těle probíhal boj, mám rozmašírované snad všechny vnitřnosti, jak jsem se mu bránila. Když jsem ho já světlem od sebe odstrčila, odešel provokovat někoho jiného na druhém konci republiky, ty příznaky byly tak stejné, že tomu nešlo nevěřit. 

Všechno, co jsem se naučila o světlu, jsem zapomněla a neumím to použít. Když stojím tváří v tvář své Temnotě, najednou nevěřím v anděly, najednou si nedokážu vzpomenout, že mám své průvodce. Donutil mě zrelativizovat úplně všechno, nevěřit vůbec ničemu a spoléhat se skutečně jen na sebe, přičemž se nejprve musím naučit, co jsem já a co je on se svými projekcemi. To, že přišel, má význam. Řekl, že nedá pokoj, dokud si neuvědomím svou sílu a je schopen jít až za hranice. Najednou věci v mém životě dávají smysl. Řekl, že tím budu muset projít sama a ve chvíli, kdy jsem volala všem svým přátelům, nikdo to nezvedl, což jen podporovalo mojí paranoiu. 

Teď vím, že tohle přesahuje vše, v hlavě jsem uslyšela "Celý Vesmír je s Tebou, Anamel." A pořád jsem v pochybnostech, jestli jsem se zcela nezbláznila, ale mám hodně důkazů, že je to všechno skutečnost a ty si musím neustále připomínat. A vím, že je to počátek. Měla jsem sen, šroubovici DNA na obloze, v tom snu byl silný pocit, že už to začíná. Před 14 dny jsem skutečně uviděla šroubovici DNA na obloze, poprvé v životě jsem viděla zhmotnění energie do obrazu v realitě a v tu chvíli mi přišla sms od člověka, který je pro mne teď obrovskou podporou, protože prožívá to samé. 

Při tom všem kolem je těžké zachovat si chladnou hlavu. Vymítání, indicie, telepatie, Lemurie, Atlantida, černá magie, načítání dávných vzpomínek skrze setkání s neznámými lidmi, skrze písně, skrze filmy, obrazy, hledání odpovědí v pohádkách, legendách, přesmyčkách jmen… Vždyť ještě před pár dny jsme žili v úplně jiném světě. 

Cítím potřebu o tom napsat, protože se s tím setká ještě hodně lidí, to je to, co nás v následujících letech čeká a kdo to nerozpozná, bude tomu podléhat a bude páchat ještě větší zlo na světě. Taky jsem v jednu chvíli myslela, že bude lepší se zavřít na psychiatrii, neboť jsem začala být nebezpečná okolí i sama sobě. Zlo si žádalo pozornost těmi nejmanipulativnějšími způsoby - projekce zabíjení, skákání z okna, vize apokalypsy, černých andělů.

Lidé jsou v podstatě čisté duše. To zlo v nás nepochází z nás. Třeba jsme skutečně vytvořili tyhle myšlenkové formy, které nás provedli pádem vědomí a nyní čelíme posledním zkouškám, cítím, že tím procházím, abych mohla své zkušenosti sdílet, bude nás víc, tohle je ta transformace, o které se pořád mluvilo. Skutečná fuška, přeměna všech sraček v nás. Jestli si někdo myslel doposud, že dělal dost, záhy pochopí, co to znamená skutečná očista a proměna vědomí.

Možná ze mne mluví pýcha, ale to je přirozené, to je taky jeden z nízkých pudů. Možná, že si svou negativitu ospravedlňuju a svádím vinu na někoho mimo mne.

To je dost možné, ale v tuhle chvíli je to pro mne jediné vysvětlení, které mi brání, abych nepropadla totálnímu šílenství, takže se toho budu držet jako pravdy, neboť čemu věříš, to skutečně je. I Osho říkal, že krása je víc než pravda a krása v mém pojetí může být i temná. Když se na to podívám z jiné strany, jde tu o krásný dobrodružný příběh, jenom v něm bohužel jde o můj vlastní život a nejspíš i duši. 

Cítím se rozpolcená, jako by jedna má část zůstala v Egyptě, vidím se, jak stojím u toho rituálu a vše je zastavené, nikdo se nehýbe, cítím odpojení od nynější reality a přesun do tamějšího bezčasí, občas se v tom utápím. 

Ale musím si znovu a znovu uvědomovat, co znamená být multidimenzionální, bez prostoru a času. Mé vědomí se v jednu chvíli přesunulo do okamžiku Rozhodnutí. Najednou jsem stála nejen v bytě a nejen v egyptské svatyni, ale i v chrámu kdesi před tím, sama pro sebe jsem si to místo pojmenovala Lemurie, protože někdy tam jsme měli plné vědomí a rozhodli jsme se pro tuhle zkušenost včetně pádu vědomí. Možná to je úplně jindy, úplně jinde. Na tom nezáleží. Díky tomu mne pohltil nesmírný klid, neboť zároveň stojím tam, dívám se na svou zkušenost, cítím tu zodpovědnost, tu tíhu i tu hrozbu selhání, ale je tam tolik lásky a odvahy, stojím u jakési kamenné mísy s vodou ještě s několika lidmi, budou to moji nejbližší, cítím jejich lásku, i svou lásku.

Buď silná, zaktivizuj se – ozývá se mi ve slabých chvílích v hlavě spolu s rychlými záblesky momentu Rozhodnutí. Ano, vše je, jak má být. Pochopila jsem, že nad tím vším je ještě něco, nad tím vším svítí hvězda mé duše a ukazuje mi cestu. Nad tím vším stojím někde po boku svých nejbližších, jsem v bezpečí a jsem šťastná a nyní si dokážu ten pocit uvědomit i tady. 

Ačkoliv to není konec... Je to cesta transformace sedmi smrtelných hříchů na sedm božských ctností.  Vztek, pýchu, lenost ... nemůžeme potlačovat, musíme je poznat, nechat projít. Protože ani cesta sebetrýznění, potupného sebepokořování a přetvařující se obětavosti či spasitelství není správnou. Jedinou cestou, jak z toho ven, je probudit v sobě sedm ctností, tak člověk uteče smrti a bude mu navrácena duše. A ďábla nikdo neobelže, on pozná, kdy je to skutečné... Miluji Vás, neboť vy jste odvážné bytosti!


..............................


Lidé si začínají uvědomovat, že tohle prosvětlování existence není vše - http://probuzeni.blogspot.cz/2012/06/protoze-uvnitr-tusis-ze-to-bude-bolet.html

http://www.masaze-pardubice.com/?p=7244 Příběh o tom, jak krása je tvořena v bolestech...

Pandořina skříňka

Moji milovaní, zejména Ti, s kým jsem byla spojena v Egyptě, ozvěte se, pokud prožíváte nějaké stavy! Vše spolu souvisí, cosi se otevřelo a cosi přichází z naší dávné minulosti, aby to bylo pochopeno, aby to bylo očištěno, ...

Na svatého Jana jsem otevřela nejen bránu, ale i Pandořinu skříňku. Prožívám bitvu, která prověřuje vše, co jsem za svůj život a za ty minulé nasbírala. Souvisí to s naplánovaným pádem vědomí, se vším, čemu jsme se zaslíbili od Atlantidy do Kali Juga, tohoto času, souvisí to s Egyptem a s jeho bohy, temným magmatem traumat lidství a matky země v jejím nitru, souvisí to se vším nečistým, co se ve mne ještě hluboko ukrývá, hluboké emoce vzteku, nenávisti a opovrhování, o kterých jsem si myslela, že jich nejsem už schopná... Jdou na povrch a já je vítám.

Uzemněte se! - Slunovrat

Pokud cítíte nevolnost, máte pocit, že odlítnete nebo jakékoliv jiné pocity, které po nějaké době začnou být i nepříjemné, jste málo uzemnění. Dejte si koupel se solí! (nebo alespoň sprchu) a vypijte hodně čisté vody (já dneska vypila už asi 6 litrů). Jste kanálem božské energie do Matky Země a do srdcí lidí, musíte to ustát. Jste posly sjednocení.

Může to být i příjemné - ulítávat na těchto energiích, může to být až opojné, ale to není jejich účelem, dělejte vše vědomě, vraťte se do Srdce. Je nanejvýš důležité se uzemnit jakýmkoliv způsobem, jsme na Planetě Zemi a není naším smyslem poletovat někde mimo... Držte se. S Láskou Paolina Anamel

Vědomé propojení Lidství ve slunovratových energiích - dnes po půlnoci

Informace ze skupiny Awaking 2012 na Facebooku:

Pojďme se všichni spojit ke společné meditaci k letošnímu Letnímu Slunovratu, který bude tento rok s extrémně silným a velmi intenzivním přívalem energie, jelikož Slunovrat letos - 21.6.2012 doplňuje kvadraturu zatmění Slunce z 20.5., zatmění Měsíce ze 4.6. a tranzit Venuše přes Slunce ze dne 6.6.2012

Slunce v tento den dosahuje na obloze svého vrcholu a má také největší sílu - severní konec zemské osy je nejvíce přikloněn ke Slunci. Byliny sbírané v tento den mají největší moc a voda přetéká léčivou silou.

Pozvěte k meditaci všechny blízké, známé i neznámé, Matka Země naši společnou energii potřebuje ke svému uzdravování. Vizuálně všichni utvoříme co největší kruh, budeme se držet za ruce, které zvedneme nahoru ke Slunci a vzdáme Slunci hold.
Meditaci zakončíme poděkováním Matce Zemi, Slunci a Přírodě za to, že tady můžeme všichni společně být v tyto vzácné a neopakovatelné okamžiky velkých transformačních změn.


------------------
POZOR na tuto informaci !! Podle nových zpráv se letní Slunovrat posunuje na dnešní půlnoc...respektive 9 minut po půlnoci...čas obvykle není přesně znám, ale tímto se potvrdila předpověď AA Hilariona, že Slunovrat bude 20.6. www.astro.cz zase uvádí 01:09 SELČ, což by mělo odpovídat letnímu času, potvrdím si vše u Tondy Baudyše, ale věří, že ať je to tak či tak, nikdo z nás tuto vyjímečně energií nabitou dobu nepromešká... Alena

Poznej kořeny svého strachu

Strach nás zavádí do takových situací, kdy mu musíme čelit tváří v tvář, abychom tu emoci poznali do hloubky, pochopili a v lásce propustili veškeré příčiny a následky traumat a zakořeněných předsudků. Přehlídneme-li toto volání, budeme stále a stále posíláni do těch samých zkušeností. 

Potlačíme-li strach, utečeme-li před emocí, resp. situací, aniž bychom ji prožili a respektovali, budou se tyto situace cyklicky opakovat v různých formách a intenzitě, abychom to konečně dokázali rozklíčovat, poznali kořeny svého strachu, ať už sahají do tohoto života, ať ji nese naše DNA, lidstvo či sama Matka Země. Není to jen o nás, neseme zodpovědnost založenou na dávném slibu, tak už neutíkejme.

Dokážeme-li mít odvahu k malým výzvám, ve své přirozenosti a čistotě, nebudeme přiváděni do utrpení a nemoci. Život začne být jako zábavná hra plná logických a perfektních hádanek, smyslů, dvojsmyslů a vícesmyslů, kdy každá drobnost, která v nás bude rezonovat, bude mít smysl a nic se nebude dít náhodně, protože uvidíme ty souvislosti.

A tedy nemluvme o tom neustále, nečtěme, nepišme, žijme to!


To je samé blablabla, já tamto, ty tamto, on tamhleto - to nás k Lásce nezavede. 

Máte-li problém s nahotou, vrhněte se do řeky nazí. Jednoduché. Není to tak povrchní - nahota je symbolika otevření a přirozenosti, důvěry, to vše můžou být kvality, které tento jednoduchý "rituál" překonání strachu může postupně přinést do Vašeho života... Hledejte CO JE ZA TÍM... Budete-li brečet, budete-li hysteričtí, je to skvělé, jde to ven, vnímejte to vědomě, neutíkejte před emocemi. Nemusíte být u toho sami, poproste někoho z tohoto světa i mimo něj, kdo Vás v tom podpoří.

A až to uděláte, zkoumejte ty emoce, můžou být drsné, bolestivé, velmi intenzivní, ale zároveň v sobě nesou krásu, krásu vaší duše, krásu jednoho dalšího kroku do vaší celistvosti, kde nejsou otázky a není utrpení. 

Miluji Vás. Anamel Paolina.

Slunovrat v Pošumaví - pozvánka

Venuše finalizuje svou retrográdní fázi, duše se propojují, lidé se ozývají, přicházejí nečekané telefonáty, maily od lidí, které hluboko na úrovni duše a srdce milujeme, "náhodná" setkání nás staví k těm, kteří nás podpoří a které podpoříme zase my. Země je o vztazích, nikdo nekráčí sám, společně jsme v kruhu...

Slunovrat nastává již dnes 23:09 našeho času, pijte hodně vody, jezte více čerstvé stravy, buďte v sobě a přijímejte, co přichází, vnímejte tu energii, večer a zítra ráno se nalaďte na sebe, na ženu a muže ve vás a vědomě je propojte do zlatavého víru lásky. A nezapomeňte - dělejte, co Vás napadne! V tvořivosti/akci je Krása a nezáleží na výtvoru, ale na procesu, v tom je Radost, pokud cítíte Radost, víte, že je to správně... S Láskou An. P.

---------------------

Jděte cestou odpuštění a přijetí, vše je, bylo a bude správně... "Lekcemi, které dostáváte a ve kterých se zdokonalujete, přispíváte k jednotě. V každé z těchto zdánlivě bolestných zkušeností se skrývá klenot moudrosti, který budete potřebovat, abyste naplnili svou část velkolepého plánu. Proto sebe ani svůj vývoj neposuzujte podle ostatních lidí. Nehleďte na ostatní s úžasem nebo závistí kvůli nadáním a darům, které si osvojili a které projevují, neboť uvnitř vás čekají na objevení neméně nádherné poklady." AA Michael

POZVÁNKA NA SLUNOVRAT V POŠUMAVÍ

Milovaní Poutníci Lásky, Strážci Srdce a Matky Země přicházející ze všech koutů Vesmíru,

z celého svého srdce bych Vás chtěla pozvat na zítřejší slunovrat do malé vesničky Hliněný Újezd v Pošumaví. Pokud Vám z nějakého důvodu nevyšly Vaše plány, nebo jste ještě neplánovali, neboť tahle doba nepřeje dlouhodobým plánům, jste vítáni. Přijet můžete ve čtvrtek a zůstat zde, jak dlouho budete chtít či potřebovat, příp. na víkend pokračovat k Sieně do Oříkova na Svatojánský víkend). Jezdí sem vlak i autobus. 

Tahle doba je o sdílení a o setkávání ve jménu Tvorby, je důležité tento proces podpořit v každém okamžiku našeho života. Nestagnovat, tvořit a být tímto tvořivým procesem, to znamená jednat na základě prvotních impulzů naší duše, ať se jedná o výběr snídaně, vlakového spoje nebo životního partnera, a to nám umožní jen lidé kolem nás a energie, které nesou, ať jsou to naši blízcí či spřízněné duše, které na své cestě potkáváme a zažíváme až nepochopitelně hluboké a přirozené vztahy.

Cítím, že bych svou energetickou podporu měla vložit do tohoto šumavského místa a podpořit tak posun jihozápadočeského kraje, po tom mé srdce touží, neboť celá Česká země musí jít v integritě za Novou vizí ... a s Vaší pomocí to bude zase jeden velký krok (či spíše skok) na cestě k Lásce v Nové Zemi. Magie vstupuje do tohoto světa a je možno vědomě čarovat i v největším anonymním davu. Jsme na to připraveni.

Slunovrat se na tomto místě neplánoval, jednoduše se utvořil, a proto cítím, že tak je to správné, pokud to budete cítit také, prostě dorazte. JE ČAS ZAČÍT JEDNAT PODLE PRVOTNÍCH IMPULZŮ VĚDOMÍ, neboť ty vycházejí ze srdce. Je to mikrosekunda, než Vám to mozek, ego a strach vymluví, ale v tomto prvotním okamžiku je Intuice a jiskra božského stvoření, jděte za ní, ať už Vás to táhne kamkoliv, ať už impulzy přicházejí v jakékoliv podobě, vnímejte je a realizujte je. Nejen o Slunovratu.

Matka Země se otvírá a vstupuje do ní Bůh, je potřeba vědomě propojit mužský a ženský princip, je třeba přinést Posvátnost znovu na zem. Láska je všude, rozeznívají se dávné vzpomínky. Nebe i země jsou plné znamení. Pocity de ja vu nás provází kudy chodíme. Jeskyně stvoření a zapomnění, Atlantida, Lemurie, Avalon, to vše je skutečnost. 

S Láskou Váš přítel na věčných pláních duše Anamel Paolina, janee@seznam.cz.

Pokud dorazíte, dejte prosím vědět do zítřka do 12.00. Pozvat můžete kohokoliv, kdo má své srdce otevřené.

PRAKTICKÉ INFO

Příjezd bude možný cca od 16 hod. (je možno i dříve, už od rána, jen budu muset na chvíli asi do práce, pokud se to nevyřeší jinak), meditace začne v 18:00, máme plnou podporu Boha, každý do obřadu vloží, co sám uzná za vhodné, je zde rovnost, každý z Vás nese Moudrost a dávné mystické vědění... Přijměte to! Zapálíme oheň, budeme tvořit hudbu, pokud zde budou nástroje... a možná taky ne, možná nám naše Božské vědomí ukáže, že má proběhnout vše jinak, NIC NEOČEKÁVEJTE, PŘIJÍMEJTE COKOLIV.

V pátek dopoledne bude prostor na ranní meditaci v probouzejícím se slunci, pro sdílení, vnímání, poznávání se, cokoliv...

Sebou spacák, karimatku (možno i stan, cca 5 míst je na posteli a na gauči, na podlaze je místa dost), ženy přivezte svou ženskost (vč. šatů, šperků, vůně), muži svou sílu, všichni pak vše, co potřebujeme k vytvoření atmosféry hojnosti, magie, lásky a krásy - krystaly, kameny, svíčky (vč. svícnu), květiny, ovoce, trochu jídla a čaje na společný stůl, hudební nástroje, příp. plavky (na zahradě mám menší bazén) a cokoliv, co ucítíte, že máte mít sebou ke sdílení, ať už se jedná o nápady, výtvory, zkušenosti, dovednosti nebo hmotné věci, rozhlédněte se po pokoji a ve svém srdci a uvidíte. A hlavně - plný záměr vstoupit do nové země v lásce a propojení.

INFO K CESTĚ

-----------------------------

Možná pojede někdo autem z Prahy či Plzně.

Autobusová zastávka Hliněný Újezd/Malý Bor je kousek od mého domu, jezdí sem autobusy z Horažďovic, ale ne často. Je možné přijet i autobusem, který jezdí přes Horažďovice z Prahy (zastávka Malé Hydčice/Malý Bor,rozc.1.0) - 1 km pěšky, nebo vlakem (zastávka Velké Hydčice) - 2 km pěšky.

Hliněný Újezd 23 - http://www.mapy.cz/#q=hlin%C4%9Bn%C3%BD%20%C3%BAjezd%2023&t=s&x=13.651593&y=49.307477&z=15&d=addr_9760232_1

Já jsem ty, ty jsi já - svět jako celistvý obraz nás samých

Dnes jsem pocítila zvláštní uvědomění - naprosto diametrálně odlišné chápání světa jako opravdového a celistvého odrazu mne samé. V jednu chvíli jsem dokázala udržet v mé mysli celou existenci sebe sama v tomto světě. Byla to provázaná mřížka činů, lidí, skutečností, vztahů, znamení, obrazů, kde někdo cvrkne na jedné straně, ovlivní to druhou stranu... a vše jsem pořád já.


Nebylo to prosté vědomí, že vše je mým zrcadlem, bylo to jako bych já byla vším, a proto mohu bezpodmínečně milovat vše, co přichází do mého mikrosvěta... Skutečnost, která mi ukazuje, že posuny myšlení jsou možné i do takové dáli, kterou jsme si neuměli ani představit. V současném stavu lidského uvědomění si nedovedeme představit, do jakého žití nás přivedou nové vibrace a skutečnosti Nové Země. Nemůžeme to v tuto chvíli vymyslet, neumíme si to jednoduše představit, taková kvalita lásky a žití je totiž mimo naše chápání. Vše přijde postupně.

Přemýšlela jsem o velmi dobrém příteli, který v posledních dnech udělal sto procent obrat a nyní mě dá se říci hodně trápí a zatěžuje, skoro až jako by mi dělal naschvály. A tu najednou mi došlo - on je já, já jsem celý vesmír, on mi ukazuje místo, kde ještě nemám světlo a harmonii a v tu chvíli jsem ho dokázala milovat - tak soucitně, jak jen dokážu milovat své temné místo v mé existenci... Když jsem ho viděla jako sebe samou, jasný důkaz, viditelný a hmatatelný, kde mám ještě bolavé místo, nebylo to tak těžké...

To, co přitahuje mou pozornost, rezonuje s mými částmi Lásky, nebo Strachu. Vše je vzkaz mé duše a Stvořitele pro mne. Abych se zacelila, abych se poznala a mohla vrátit Domů. I já jsem Vaší součástí, pokud čtete můj blog. Skrze svá slova rezonuji s Vaší Láskou i Vaším strachem. A stále jsem s Vámi s Láskou. Anamel

Neutíkej před vlastními emocemi a měj důvěru v posuny v tvém životě

Foto: http://crystal-zanna.webovastranka.cz

"If you are patient in one moment of anger, you will escape a hundred days of sorrow." ~ Chinese Proverb
/Když budeš mít trpělivost s jedním momentem vzteku, unikneš stovkám dnů trápení./ Čínské přísloví


Když se ohlížím zpátky za svým životem, uvědomuji si, že pokaždé, když jsem si myslel, že mi bylo odepřeno něco dobrého, byl jsem ve skutečnosti PŘESMĚROVÁN k něčemu mnohem lepšímu. - Steve Maraboli (livelifehappy.com)

Víra či spíše důvěra - v sebe, naši Cestu i náš doprovod na ní

Foto: Facebook - Probuzení 2012

V následujícím textu budu používat slovo Bůh jako abstraktní tvůrčí energii, víc si má mysl nedokáže zatím uvědomit, dosadit si za to může každý, co potřebuje - Vesmír, Stvořitel, Energie, Střed, Vyšší Moudrost, Osud... Na druhu "víry" nezáleží. To, co je pro jednoho Víra, může jiný nazvat Nadějí, jedná se pořád o to samé.


Víra v sebe je vědomí, že něco dokážete,víra ve vedení Duše je vědomí, že půjdete správnou cestou, víra v Boha je vědomí, že Vám nebude nikdo házet klacky pod nohy.



Zážitky posledních dní mě vedou k totálnímu sebeodevzdání. Už nic ve svém životě neovládám, nic neřídím, a hlavně ovládat a řídit nechci. Už na ničem nelpím.


Byla jsem jako moucha, která naráží neustále do skla, až zemře vyčerpáním, zatímco za jejími zády jsou otevřené dveře. 


Tolik jsem se pachtila za svým posláním, za svým štěstím a spokojeným životem, za Láskou, za dobrou prací, za uspokojením v tvořivosti, za dostatkem... V nevědomosti jsem ale nechtěla připustit nikoho a nic mi pomoci, nepřipustila jsem spolupráci. A proč? Pýcha. Podvědomě jsem chtěla smetanu za své výsledky slíznout sama. Zní to dost tvrdě, když to vyslovím, ale je to tak. Celý život jsem dřela a na pozadí této práce byly velmi nesmyslné důvody - zalíbit se, být obdivována - nebo alespoň viděna, milována, neopouštěna. Sama sobě jsem tyto hodnoty nedávala, proto jsem je hledala vně. V nevědomém bytí jsem si tyto pocity (potřeby ega) nepřipouštěla. Teď vím, že cesta ke štěstí vede přes absolutní upřímnost k sobě sama. A já se této upřímnosti už nebojím. Není to má vina, neboť vina v prožívání zkušeností neexistuje, všechny zážitky jsem potřebovala, abych mohla být v tomto bodě uvědomění. A já si toto jednání odpouštím, i v pozadí této pýchy byl zas jen strach, neláska k sobě. 

Odevzdat se proudu znamená mít víru/důvěru v sebe sama (své schopnosti, své tělo, charakter - tak jak jsme si to pro tento život navolili), víru v poslání a vedení naší duše, víru v armádu pomocníků, kteří jsou připraveni nám pomoct, kdykoliv je požádáme (ale kdo má v sobě pýchu, nežádá upřímně - jako já doposud), víru ve Stvořitele a božský plán. 


Blokovala jsem božskou energii v sobě, má pasivita a uzavření nedaly Bohu a Tvořivosti promlouvat skrze mé jednání. Pramen Lásky a Tvořivosti ve mne pomalu vysychal a do vnějšího světa se dostávali jen malé smutné kapky, má duše plakala a já se ve své Existenci cítila ztracena. Osamocena ve svém "boji" za lepší svět jsem před Boha a své Vyšší Já postavila zeď a řekla Ne, děkuji, zvládnu to sama.


Odhalením problému začíná proces léčení. Už dávno mi bylo odpuštěno, neboť není co odpouštět, musím dovolit nyní odpustit sama sobě, jakými trnitými cestami jsem se vedla.


Přijímám nyní veškerou pomoc vesmíru skrze duchovní průvodce, pocity, nápady, intuici, přátele i náhodná setkání a dovoluji samotné Existenci tvořit skrze mne. Bože, jsem vyčerpaná, pomoc mi.




Následující text mne dnes uvítal ráno na Facebooku ve skupině Probuzení 2012 - Awaking 2012


***** VÍRA *** SRI CHINMOY *****
(text je krácen)

"Život hledajícího je životem vnitřní víry. Víry v něco, co nám neustále přináší poselství světa, který je Za. Víra je základ našeho skutečného života. Musíme mít víru v Boha, musíme mít víru sami v sebe. Máme-li víru jen v Boha a ne sami v sebe, anebo máme-li víru jen sami v sebe a ne v Boha, potom nemůžeme dojít příliš daleko.

Co je naše víra? Naše víra je náš vnitřní pláč po nekonečném Světle a Blaženosti Boha. Naše víra je transcendentální Úsměv Boha, který přeměňuje náš život a nese nás z moře nevědomosti do moře moudrosti. Naše vnitřní víra v Boha nám neustále pomáhá běžet nejrychleji a neustále nutí Boha běžet k nám nejrychlejší možnou cestou. Protože rychlost Boha je mnohem větší než naše rychlost, uděláme-li k Bohu jeden krok, vidíme, že Bůh k nám udělal devadesát devět kroků. Potom se setkáme.

Naše víra v Boha předepisuje řešení na veškeré problémy, které vytváří naše mysl."


"Vaše mysl může být spoutána pochybnostmi, ale vaše srdce vždy vztyčuje prapor vítězství víry."


"Každý den jsme napadáni pochybnostmi a každý den jsme inspirováni a energizováni vírou."


"Žijeme-li duchovní život, přirozeně budeme chtít jít ke Zdroji, kterým je Bůh. Budeme chtít být stejně božští a velcí jako Zdroj. Je-li naším konečným cílem stát se božským nebo stát se Bohem samým, potom musíme být věrní světu, ve kterém žijeme. V každém okamžiku si musíme dávat pozor na to, co říkáme a co si myslíme. Přijde-li k nám myšlenka - pokud je to božská myšlenka - musíme cítit, že do nás vstoupilo požehnání. Toto požehnání musíme nabídnout světu kolem nás. Dokážeme-li věrně a tiše nabídnout tuto božskou myšlenku vnějšímu světu, tehdy naplňujeme Boha v nás."

Tak už to odevzdejte - 6. 6. je vhodná příležitost, najděte si 5 min.

Tento text vznikl jako soukromá sms, ale snad mi mé milované odpustí, že si jej dovolím sdílet. Dnes ráno v 5.40 jsem byla asi jako mnozí z Vás svědkem tranzitu Venuše přes Slunce. Nad poli a loukami se vznášel mlžný opar, ze kterého výrazněji vykukovaly jen kontury krajiny a vlčí máky v obilí, to vše podtrhlo výjimečnou atmosféru okamžiku. Venuše je obrovská planeta, ale když jsem ji uviděla jako malou tečičku na slunečním kotouči, procítila jsem, jak obrovské Slunce ve skutečnosti je a že je zdroj veškerého života na Zemi, cítila jsem k němu velkou úctu, k celému planetárnímu systému naší galaxie. Něco jiného je vědět a něco diametrálně odlišného je skutečně to cítit... tak je to s veškerým uvědoměním si čehokoliv...

Otevřete dnes vědomě svá srdce božské (vesmírné) lásce. Nezáleží na našem vztahu k Bohu, síle stvoření, jsme milováni, bez podmínek, a dnes můžeme pocítit lásku s touhle kvalitou i v sobě, lásku ke stvoření, sami k sobě, matce zemi i všem lidem na této planeě. V propojení Venuše a Slunce k nám proudí bezpodmínečná láska.

CVIČENÍ PRO DEN VENUŠE I DNY DALŠÍ
Najděte si chviličku, aspoň 5 minut a prociťte v srdci bezpodmínečnou lásku. Představte si krásné velké slunce nad Vámi, představte si, jak temné stíny Vaší mysli, traumata, opouští Vaše nitro a jako tmavé čmouhy se vznáší směrem ke Slunci. Nezáleží na tom, jaké jsou to stíny a jak velké a jestli o nich vůbec víte, na tom už jednoduše nezáleží, vědomě to prostě nechte odejít jako staré a nepotřebné. Poděkujte jim, milujte je a pošlete je do zářivého Slunce. Přijměte tento dar od Boha, je pro nás, majáky světla na této planetě. Léčí a hřeje.

Miluji Vás na všech úrovních svého bytí. Anamel Paolina