neděle 20. dubna 2014

Alef - bod smíření a posílení. Easter (Ištar) - zdroj plodnosti a senzuality a životní síly

Krásná synchronicita, následující text se mi ráno objevil na facebookové zdi, zatímco včera jsem použila slovo alef ve svém článku. Modlitbu Alef jsem četla poprvé před rokem a půl, pamatuju si, že jsem seděla ve vlaku a po tváři se mi kutálely slzy, jak jsem si uvědomovala, že je čas opustit starou zatvrzelost a přijmout novou otevřenost. 

Tu sluníčkovost prostě už nikdo nikomu nežere, všichni víme, jaký je svět a jací jsme my. Rozmanití. Když řeknu, že je čas opustit starou zatvrzelost a přijmout novou otevřenost, to pro mne neznamená stát se loutkou, která vlaje ve větru, sluníčkovou tváří, která bude držet své emoce pod pokličkou, když ucítí, že to, co je součástí jejího bytí, odporuje jejím hodnotám - neumím mlčet jen proto, že emoce jsou neduchovní (to jsem mohla zůstat ve slepotě materiálního světa, kde emoce byly zas "nespolečenské"). Rozdíl mezi mým útokem na Igora a jeho útokem na Teal, vnímám, já reagovala na základě jeho činů, on útočil na Teal na základě svých domněnek. Ano, pořád je to útok,  já to beru a učím se z toho. 

Opustit zatvrzelost tedy pro mě neznamená tiše přihlížet bezpráví. Já umím být Ticho, ale tiše? Tiše být neumím, to už jste asi poznali, není to v mé přirozenosti. To pomyslné hovno bych rozmazala po obličeji i sobě, kdybych rozpoznala svou iluzi. Však už jsem to tady párkrát udělala. Opustit svou zatvrzelost znamená postavit se pevně do svého pravdivého Já a to vyjadřovat světu, resp. těm, které to zajímá, nikomu jinému to netlačím. A jestli si to někdo bere osobně, znamená to, že jsem píchla do správného místa, samozřejmě tak je možno mluvit i o mně :)

Alef je bod, kde se střetává minulost s přítomností i budoucností, je to bod, který obsahuje Vše. Alef (kniha) je o muži, co potká dívku, kterou jeho minulé já v jiném čase a jiném prostoru zradilo a upálilo jako čarodějnici. Tohle je její modlitba. I má. Odpouštím pláč a bolest všech žen. A tak se nám tu uzavírá krásný kruh a my můžeme jít dál. My, Moudrost Bohyně, jež naháněla mužům tolik strachu. My, Láska, co se schoulila do kouta, protože nevěřila, že je dost Silná stát za tím, čemu věří, možná proto že až zas tolik nevěřila sama v sebe. Ale i my, Nemlčící... My, všechny tváře Ženy...

Vajíčka a zajíc byly v babylonské a asyrské tradici symbolem bohyně Ištar (Easter) - odtud plodnost a senzualita (která zahrnuje i ten "hříšný" sex), tolik k pokrytectví katolické církve,  která se ani nenamáhala vytvořit nové symboly, jen dezinterpretovala ty staré z dob, kdy lidé byli blíže různým proudům vědomí (tzv. bohové a bohyně). Ježíš a jeho vzkříšení je krásný příběh, ale tyto dny patří více oslavám nespoutané a nespoutatelné Bohyně, z níž se rodí Život.

Hříchy jsou tu od toho, abychom je mohli transformovat na ctnosti. Ze vzteku se stane smíření. Z pýchy povstane pokora a vděčnost... Neseš-li v sobě dar vzteku, znamená to, že máš předpoklady dosáhnout smíření atd. Slovy Zuzanky Rapsové - ať je ten vesmírný kříž pro nás lehčí než Ježíšův dřevěný.

Divokou a smyslnou Velkou Noc! Přeji Vám sílu transformovat své stíny. Je jich tu s námi všemi ještě dost. Ať každý Váš čin odpovídá světu, ve kterém chcete žít.  Jana a duše-v-ní Anamel.

Úryvek z knihy Alef od Paula Coelha

" Osvobozuji se od nenávisti odpuštěním a láskou. Rozumím, že utrpení , kterému se nelze vyhnout, je tu, abych mohla kráčet ke slávě. Chápu, že je vše propojené, všechny cesty se setkávají, všechny řeky tečou do jednoho moře. Proto jsem teď nástrojem odpuštění. Odpouštím zločiny, co byly spáchány, jeden o kterém vím, a druhý o kterém nevím."

Ano, to Duch z ní mluví. Znám toho Ducha i tu modlitbu, kterou jsem se před mnoha lety naučil v Brazílii. Patřil chlapci, ne dívce. Ona však opakovala slova z Kosmu, které stále čekají, aby byla použita, když bude třeba .

Hilal mluví potichu, ale v kostele je taková dokonalá akustika, že její hlas se ozývá ve všech koutech.
◾ Odpouštím slzy, které mě přiměli prolít.
◾ Odpouštím bolest a zklamání.
◾ Odpouštím zradu a lži.
◾ Odpouštím pomluvy a intriky.
◾ Odpouštím nenávist a pronásledování.
◾ Odpouštím rány, které mě zranil\. Odpouštím zničené sny.
◾ Odpouštím mrtvé naděje.
◾ Odpouštím krutost a žárlivost .
◾ Odpouštím lhostejnost a zlovůli.
◾ Odpouštím nespravedlnost ve jménu spravedlnosti.
◾ Odpouštím hněv a špatné zacházení.
◾ Odpouštím nedbalost a zapomnění.
◾ Odpouštím světu všechnu jeho zlobu .

Složí ruce , otevře oči a přitiskne si ruce na obličej . Přistoupím k ní, abych ji objal , ale ona kyvné rukou : " Ještě jsem neskončila . " Znovu zavře oči a zvedne hlavu : " Odpouštím i sama sobě . Ať mi už neštěstí z minulosti netěží srdce . Na místo utrpení a hněvu ukládám porozumění a pochopení . Na místo vzpoury ukládám hudbu, co vyšla z mých houslí . Na místo bolesti ukládám zapomnění . Na místo pomsty ukládám vítězství . "
◾ Budu vědět přirozeně milovat , navzdory vší nenávisti .
◾ Dávat , i kdybych přišla o všechno .
◾ Pracovat s radostí navzdory všem překážkám.
◾ Podat ruku, i kdybych byla sama a opuštěná .
◾ Vysušit slzy, i když s nářkem .
◾ Věřit , i kdyby mi nevěřili .

Otevře oči, položí mi ruce na hlavu a prohlásí se vší autoritou přicházejícím shora : " Nechť je tak. Tak bude. Tak se staň!"

Autor článku: Jana Mráčková, Anamel

Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě včetně aktivního odkazu na http://poselstviohne.blogspot.cz.


Děkuji za příspěvky

  • Fio banka, platby z ČR: 2100410460/2010
  • Fio banka, platby ze SLOVENSKA: 2100410460/8330 

úterý 15. dubna 2014

Sladké sladění ve t-mě zatmění

Vertikálně osa Slunce-Země-Luna (zatmění). Sladké sladění konání, bytí a cítění. Horizontálně dvě vyvážená ramena vah (úplněk ve Vahách). Rovnováha. Světlotma. Vesmír se jeví jako temný, ale při pohledu zblízka je nádherně duhově barevný. Strach je jen nedostatek informací. 

V mém podbřišku není můj střed, ani v hlavě, dokonce ani srdce není mým středem. Já jsem celým svým středem (Slunce v Beranu). Každou svou buňkou a veškerou nehmotnou informací v mém energetickém těle. Já jsem. *ego illuminati*

Autor článku: Jana Mráčková, Anamel

Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě včetně aktivního odkazu na http://poselstviohne.blogspot.cz.


Děkuji za příspěvky

  • Fio banka, platby z ČR: 2100410460/2010
  • Fio banka, platby ze SLOVENSKA: 2100410460/8330 

pondělí 14. dubna 2014

Teal a pýcha českých strašpytlů a kritiků - kam se poděla neutralita jasné mysli?

Když je teď takový trend vyjadřovat se k Teal, zde je můj komentář k poznámce Igora Chauna a dalších :) Chápu, že to někoho vůbec, ale vůbec nezajímá, protože nehodlá svou pozornost věnovat něčemu tak malichernému (to je úplně nejvhodnější přístup k podobným tématům), ale myslím, že na obecné rovině je následující text příjemně za-jímavým. 

Svět je inspirací, ber si z něj, Člověče, to, co tobě slouží, a jiným nechej, co jejich pozornosti právem náleží (pokud není s někým Teal v souladu, je v pořádku ji nevyhledávat, ale to neznamená, že není v souladu s jinými, však o tom jsou všechny tváře světa). Pro ty, kteří jsou ve strachu a odporu, mám jen toto - nemůže být manipulován ten, kdo čisté srdce a jasnou mysl má. Možná máte soucit s těmi, kteří jsou na tomto světě manipulováni, a to je v pořádku, máte takto soucit se svými minulými já, kterými bylo tak hluboce manipulováno, ale lekce druhého člověka prostě není Vaše - tohle je pouze projev Vaší vlastní pýchy. Nikdo z nás tu není od toho, aby chránil davy, alespoň ne prvoplánovitě, možná to může být vedlejší produkt vašeho života, ale to je jiný příběh. Nebo možná nemáte dostatečnou sebe-důvěru, co se Vaší vlastní odolnosti týče - pak tedy víte, na čem nyní můžete zapracovat.

Anebo zcela úplně ne-náhodou jste v druhém mohli zahlédnout své vlastní manipulativní já, které by se rádo projevilo a které se přes váš odpor ani nemůže vyvinout do své lepší o-duše-vnělejší formy nějaké vám i společnosti přínosné vlastnosti. Píchlo vás to. Však ano, všichni ji v sobě máme - tuhle manipulativní složku, která si neumí asertivně říct o to, po čem touží, a tak si ji démonizujeme v někom jiném. Tu složku jsme potřebovali, abychom přežili staletí téhle materiální divočiny, ale vyvíjíme se, takže dává smysl i mít odvahu tuhle masku zběhlého politika odložit.

Dostaví-li se takovéto pocity, staňte se osvobozenou inspirací, nikoliv útočícím kritikem. Teal učí přesně to, co učit má, ty, kteří tento způsob podání potřebují, protože léta či životy žili v oběti a my dobře víme, že z toho se dostává jedině osobní revolucí (nejen indigo ví), která se někdy jeví navenek dosti rozporuplně. Jako všechno - i toto pomine, jakmile sama Teal tímto projde, promění se i její učení. Však to zná každý, kdo vystupuje na veřejnosti, že je lekcí sám pro sebe (oh, můj ty bože, přečtěte si moje články z r. 2011, zasmějeme se tomu spolu hlasitě)... 

Teal chybí soucit a otevřenost lidského srdce, to nenahradí žádná míra otevřeného vědomí, ale na to si prostě musí přijít každý sám, to má své načasování, i ona (věřím) uzná svou lidskost a její krásu (nebo taky ne, však v tom tkví rozmanitost tohohle vesmíru svobodné vůle), zatím jí tahle stránka způsobila příliš bolesti, tu vyléčí čas... I emisaři, jak je nazývá Igor, čili zástupci nejrůznějších koutů vesmíru a specifických energií bůhví odkud - a že Bůh opravdu ví, se přišli toto naučit (však taky jedním jsi, i já jsem), jinak to ani všemocná Láska nemohla zamýšlet, neboť jsme Jedním, vycházíme z různých míst, jdeme do Jediného, ale každý o-boha-cen svou zkušeností, a tak každý může předávat jen to, čím je naplněn a čím přetéká až po okraj.

Teal je jedna z dalších, kteří učí svět o síle emocí, to se velmi týká těchto generací, moc přítomného okamžiku je super a pro mě samotnou byla stěžejním učením v minulých dvou letech, ale nyní cítím, že v emocích je síla tvoření, dokážu-li s nimi vhodně pracovat, v tom je potenciál příštích let - a ten se může naplnit buďto ničivým, nebo tvořivým způsobem - čím dříve to pochopíme, tím lépe pro Zemi jako celek... a tvoření může být tvořivé jen tehdy, když je člověk v souladu sám se sebou, svým středem, tedy s bodem v srdci, který je reálnou červí dírou spojen se srdcem tohohle univerza - to je naše osobní hvězdná brána k duši univerza. To slyším já, když ta "modrozelená ufounská příšerka v lidském těle" mluví, vůči energetizovanému mávání rukou jsem imunní :D Beru si z ní, co je mé, a ostatní nechávám ladem. 

Ale já tomu rozumím, také jsem před rokem měla podobný záchvat, že učení jednoho indického ego-guru vede celý svět na scestí, však takoví lidé nám ukazují jen, kudy jít nechceme, abychom šli přesně tudy, kudy vede cesta našeho srdce - no, bez toho guru by mi to nebylo nikdy jasnější. Že ostatní touží jít po onom scestí? Žij a nechej žít, možná se pak tvůj život stane inspirací a ostatní půjdou, protože jim to přijde také smysluplné, ne proto že vykřikuješ, co je a co není správné. Have a good week :D :D

PS: A ano, nevyjadřovala bych se k tomu, kdyby se mě to vnitřně ne-dotýkalo, do-týká se to mého strachu z podobného veřejného odsouzení (však si to nesu ve své DNA, že vědomí je na tomto světě trestáno a souzeno), takže zas tak neutrální nejsem. Přiznávám. Druhá strana mince je, že vědomí je na tomto světě také využíváno k manipulaci, takže Pravdu máme všichni - tu, pro kterou se rozhodneme.

DODATEČNÁ AKTUALIZACE Ještě mě napadlo - chápu, že někomu mohou ty videa připadat "dost", já znám více než z  videí tuhle holku z jejích loňských blogových příspěvků, kde je její role spirituální učitelky výrazně potlačena a jeví se tam vlastně jako normální člověk s emocemi a otázkami, na které si postupně lidskou perspektivou a zkušeností musí odpovídat, ale rozumím - pro rychlé závěry stačí fotka, jedno video a názor nějaké české spirituální "autority" (v tom lepším případě, v tom horším stačí nějakej komentář na Facebooku)... a tedy ještě na závěr - komu mám prosím pěkně volat, že se mě snaží zhypnotizovat moje kočka? Mám totiž takový dojem, že je to bytost z jiné galaxie převlečená za savce, co na mě často a dlouze nepřirozeně zírá...:D

Na závěr otázka k zamyšlení - Je efektivnější kritizovat nedostatky duchovních učitelů než řešit situaci, že v našem zastaralém školském systému jsou naše děti stále ještě vystavováni vlivu mnoha morálně i duchovně nevyspělých jedinců?

Autor článku: Jana Anamel Mráčková 

Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě včetně aktivního odkazu na http://poselstviohne.blogspot.cz.


Děkuji za příspěvky

  • Fio banka, platby z ČR: 2100410460/2010
  • Fio banka, platby ze SLOVENSKA: 2100410460/8330 

středa 9. dubna 2014

Konec kapitoly. Z knihy života, Insallah, aneb Co se stalo na okraji pouště.

"S neznámým pocitem hrdosti si dala na ruku náramek z tyrkysu, který si přivezla loni z Maroka. Stejně jako modřiny uzdravily se i šrámy na duši. Už je to tak dávno, pomyslela si, všechno se mění, a já už nejsem tou, kterou jsem bývala. Jsem silnější, ale jsem jemnější. Jsem pevnější, ale jsem otevřenější. Jsem dospělejší, ale jsem radostnější. Mám své hranice, ale více miluji. Jsem nohama na Zemi, ale srdcem dlím ve věčné Důvěře. A věci, které se staly, jsou nyní symbolem mé hrdosti, nikoliv studu. Mé síly, nikoliv slabosti." Konec kapitoly (z knihy života, Insallah, aneb Co se stalo na okraji pouště, 2014), Ana

Autor článku: Jana Anamel Mráčková 

Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě včetně aktivního odkazu na http://poselstviohne.blogspot.cz.


Děkuji za příspěvky

  • Fio banka, platby z ČR: 2100410460/2010
  • Fio banka, platby ze SLOVENSKA: 2100410460/8330 

čtvrtek 3. dubna 2014

Co dělám pro aktivizaci sebe sama (a glosa k sopkám uprostřed oceánu:)

Než se budu věnovat tématu, chci vám říct, že jsem si koupila letenku na Kanáry, ostrov Tenerife (viz obrázek), stála mě 115 euro a už mám za sebou panický záchvat - přeci jenom je to sopka uprostřed oceánu? Kdo proboha jezdí na dovolenou na SOPKU UPROSTŘED OCEÁNU? :D :D

Aby toho nebylo málo, v den, kdy jsem si letenku koupila mi kamarád pozval do kina - Noe (vody tam bylo dost) a v celém kině na mě zářily upoutávky na film Pompeje. Lze vůbec ignorovat, co si tady odžívám za strachy? Do očí bijící. Moje maminka má klaustrofobii, dnes už mírnější, ale její výstup v "ledové" sauně pravděpodobně baví všechny zúčastněné při vzpomínce ještě dnes, doufám, že nevystoupím z letadla a nezačnu hystericky křičet, držet se podvozku a žadonit, ať mě vezmou zpátky na pevninu... Přeci jenom tam přistanu ještě v době působení nebeské kardinální kvadratury :D Jedu si to tam omrknout (1.-12. 5.), jestli tam náhodou nebudu chtít strávit zimu.

A jak slibuje nadpis - tady je rychlý brainstorming na téma "co dělám pro aktivizaci" - sluníčko, pohyb (i když se egu nechce, tak alespoň protažení nebo 5min. procházka), (ne)smyslné poskakování po bytě a natřásání rukama, nohama (vyklepat to ze sebe:), tanec, čerstvý vzduch (hned po ránu pár nádechů z otevřeného okna), příroda (i kdybych se tam měla doplazit a jen si lehnout do parku), rozverná hudba, přátelé, dostatek pitného režimu - myšleno čisté vody (třeba s trochou sedmikrásek), zařazení do jídelníčku více čerstvého ovoce a zeleniny, překonání se a udělání něčeho, co delší dobu odkládám (pro pocit nového osvobození = nával energie), naučit se něco nového, narušit stereotyp, udělat to, čeho se bojím, smích dětí (aspoň ve formě youtube videa, když žádné není po ruce), udělat cokoliv pro tělo - zdravého (koupit si např. detoxikační čaj, teď na jaře čerstvé kopřivy mňam), pečujícího (sebe-masáž končetin a obličeje, např. kokosovým olejem), vášnivého (orgasmus je výborný pro aktivaci a rozproudění energií v těle zdravým způsobem), činnosti, které mám ráda - pro mě psaní; studená voda po ránu na obličej nebo kdykoliv na ruce (energetická aktivace), koupel v soli s éterickými oleji, průzkum secondhandů a posilování souladu mé vnitřní podstaty s mým vnějším vzhledem (nojo - normálně se čančám), bazén + sauna,  chodit spát před půlnocí a vstávat v pravidelnou dobu (pro mě 7. hodina, o víkendu kolem osmé, spím 8-9 hod. denně, s prodlužujícím dnem to bude méně), ranní cvičení (prvních 21 dní bylo nejtěžší, začala jsem 2minutovým cvičením, dnes je toho víc, pomohla mi skolanavyku.cz) klábosení s přáteli (nová témata, podněty, pohledy - ano, jsem kavárenský povaleč)... No, stopro jsem neřekla všechno, je je jen rychlý výcuc. Co děláte vy?

Autor článku: Jana Anamel Mráčková 

Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě včetně aktivního odkazu na http://poselstviohne.blogspot.cz.


Děkuji za příspěvky

  • Fio banka, platby z ČR: 2100410460/2010
  • Fio banka, platby ze SLOVENSKA: 2100410460/8330 

úterý 1. dubna 2014

Žena je bytost mnoha tváří

Leden 2013, aktualizováno duben 2014

Žena je bytost mnoha tváří a Žena žádnou z nich neodmítá... Je naplněna vděčností ke všem bytostem, v jejichž očích uzřela sebe sama...

Kolik přítomných okamžiků - tolik Tváří ženy. Kolik mužů, kolik žen, kolik dětí - tolik Tváří ženy. Kolik nádechů, kolik výdechů, kolik hvězd, kolik doteků, kolik pohledů z očí do očí, ... tolik tváří Ženy. 

Žena je prázdná nádoba, jež může být naplněna vším, co je potřeba pro celek stvoření, co je potřeba pro příběh, jež se Univerzum rozhodlo sebe-poznat. To do Ženy vstupuje Bůh...

Plně otevřená žena v tomto světě vždy, bez ohledu na to, jak miluje sebe sama a projevení Života, svým způsobem trpí, a tak sama je tlakem nucena růst do celistvější a pevnější podoby sebe sama. Když dokáže na všechnu nenávist světa odpovídat otevřeným srdcem, když pod palbou urážek - ona stále má v srdci lásku, neboť soucítí, neboť ví, že iluze jí nemůže ublížit. Taková žena ví, že může rozdávat jen to, čím je naplněná až po okraj, že kdyby rozdávala ze sebe, ubylo by jí a už by nikomu a ničemu nebyla prospěšná. A tak se plní Láskou a Životem, Extází a Tichem a nechá to přetékat přes okraj sebe sama, aby se napojil tento žíznivý svět...

Svoboda ženy tkví v tom, že miluje každou část sebe a ta každá část je zrcadlena - to Žena sama si vybírá kulisy, do nichž se chce zasadit... Intuitivně ví, kudy vede božský záměr... a  pochyby do ní vložil Bůh, aby byly vždy otevřeny všechny potenciály existence, dokud nenabude Žena takové sebe-jistoty, že se stane spolu-Tvůrcem a začne malovat svůj svět barvami Lásky. To Žena dokáže z Odsouzeného hříšníka udělat Nevinnou duši... Krása je ukryta v očích toho, kdo se Dívá... 

Avšak bezpečně a léčivě se může dívat jen ta, která přijala světlo i tmu tohoto světa.

Odmítá-li žena nějakou část sebe, pokřivuje svou Skutečnost - a ta se nutně projeví v pokřiveném zrcadlení sebe sama (a tedy nutně i Univerzální božské inteligence) ve vnějším životě. Odtud plyne bolest... Odtud plyne odloučení a samota. Tou bolestí nám Ženám Bůh šeptá do ucha - Vezmi si zpět svou sílu, Ženo...  důvěřuj mi, důvěřuj si. 

Chceme-li obraz mít plný barev, měli bychom se dívat očima Pravdy... Když začneme vidět souvislosti, začneme chápat, proč ta která část je v nás...

V každém kole pochybností, dává žena prostor okolnímu světu, aby ji tvaroval, jak si její sebe-nepřijetí přeje, žena vždy směřuje k nedosažitelnému stavu dokonalosti bezpodmínečné lásky, žena svou zkušeností tvaruje vlastní osobnost. Stává se diamantem srdce...

Složil-li bůh píseň, v níž žena zpívá hlavní roli, proč Jej stále odmítáme tím, že odmítáme sebe sama? Vždy se navracím k prapůvodní pravdě - jsem Skutečná, jsem Živoucí.

Vesmír mi vždy přiváděl do života lidi, kteří o mě pochybovali, kteří mě posuzovali, kteří posuzovali mou cestu a měli potřebu ji pro mne tvarovat, směřovat mne - to abych si uvědomila, že jsem to já, kdo posuzuje a pochybuje o mne samotné. Málem jsem uvěřila, že je potřeba obrousit mé hrany, přizpůsobit se, změnit se, málem jsem ustřihla křídla, jež mi byla dána...

Kdykoliv mi někdo řekl - odevzdej tu kterou část sebe sama, jedině tak dojdeš k harmonii - v mém nitru křičela Bolest, v mém nitru křičelo Stvoření, ... ale já víc důvěřovala vnějšímu světu a o to víc popírala sebe sama - dobrovolně jsem si jednou za čas udělala jakousi lobotomii a na nějakou chvíli odstranila nežádoucí část mne (příliš veselá, příliš smutná, příliš přizpůsobivá, příliš nepřizpůsobivá, příliš ...). Konečně pomalu tančím na své přirozenosti a vím, že všechny mé aspekty jsou mi zde k dispozici z důvodů, jež nyní nepotřebuji vědět.

Někde jsem zahlédla, že Les je krásný právě pro to, jak je rozmanitý... a už jsem se nemusela změnit. Chvíli bylo Ticho... a pak - pak přišel čas, kdy já sama jsem se CHTĚLA změnit, protože jsem začala milovat. A vše, co odporovalo lásce se potřebovalo uvolnit. A byl tam pláč, byl tam vztek, bylo to děsivé tornádo emocí... které prošlo, zatímco já zůstala. A nebyl tam žádný objekt mé lásky, láska prostě byla, žila skrze mne... a mé srdce se otvíralo... a staré bolesti přicházely a plivaly mi do tváře, protože už nade mnou neměly žádnou moc... a já byla Ticho...

Když každá hvězda je ve vesmíru na správném místě, proč bychom měli pochybovat, že u nás se vesmírná inteligence spletla? Kosmos skrze mne promlouvá, již se nenechám tvarovat, tvaruji se, tvaruji. Jsem natolik sebe-uvědomělá, že nepochybuji, jsem kosmický Tvůrce. Měním směr tlaku... zevnitř VNĚ...

Miluji své role, a přesto se s nimi neztotožňuji. Jsem Duše Duší, jsem spojena se Vším a jsem vším. Ztratila jsem se sama v sobě a znovu se našla... Svoboda tkví ve vědomí, že z každé pozemské role mohu vystoupit, kdykoliv mi začne být těsná či nepříjemná.

Miluji tu sci-fi holku s multidimenzionálním vědomím, jemuž nekompromisně věří, protože ho prožívá. Miluji i toho superpochybovače, jenž je schopný se ptát po existenci Boha a viklat základy mystiky fyzikou a biochemií, přestože jsou to dva pohledy na stejnou věc. Miluju tu romantickou duši, která sleduje zamilované filmy a která bezmezně věří, že Láska tak, jak ji chce poznat, doposud na světě nebyla projevena, ale to neznamená, že to není možné. Miluju tu temnou hrdinku, která je do poslední kapky ochotná bojovat za to, co považuje za správné. Miluju tu manažerku, která umí proplout matrixem, maximalizovat svůj vliv a směřovat věci směrem, kterému absolutně věří. Miluji sebe i jako bezpohlavního anděla, který se dává a neubývá. Miluji, jak dokážu říct pravdu bez ohledu na následky a miluji, i když to nedokážu, protože s tím přichází velké sebe-uvědomování a sebe-poznávání. Miluji sebe jako smyslnou ženu, jež se nevzdává představy absolutní a čisté posvátné sexuality, která čeká na muže natolik Přítomného jako je sám bůh v tomto Stvoření. Miluju, jak se dokážu rozplynout v energii druhého člověka a poskládat se zpět do skutečnějšího obrazu a miluji i to váhání, když se bojím druhému důvěřovat. Miluju toho idealistu, jenž věří ve svět, kde se lidé jsou schopni domluvit, spolupracovat a respektovat, ... kde města jsou zelená, kde veřejná doprava je zdarma a kde vlastně ani není potřeba finanční systém, protože každý je schopný vyrovnat rovnováhu mezi dáváním a přijímáním, protože neexistuje hamižnost/strach/nedůvěra v život, tedy neexistuje ani nedostatek. A miluju... A miluju... a takto bych mohla pokračovat celou knihu a ještě dále... Miluješ i ty, Ženo?

A to je má podstata, můj příběh... a ten dokáži vidět jedině očima druhých... vidět, jak se proměňuji v kontaktu s lidmi... vnímám svou duši nad tím vším, jak se dívá a radostně se směje, když vidí, že už to začínám chápat...

Jsem anděl, jenž dokáže svými křídly obejmout svět. Jsem žena, jež je zrozena pro Lásku. Jsem temnota, která nese spravedlnost, hloubku a moudrost. A jsem i vším dalším, co se vynořuje i co jsem schovala na nějakou dobu pod kobereček. Jsem Život sám... 

Jsem nádobou, jež se může naplnit vědomím Lásky a Inteligence... Rozum není méně než Láska... Obě esence Vědomí jsou krásné právě tím, že jsou odlišné a jejich spojením vzniká tolik dalších možností... Jedna plus jedna jsou tři.

V našich životech potkáváme lidi, kteří bojují - to proto, abychom my nemuseli bojovat. Kteří křičí, abychom my nemuseli křičet. Kteří trpí, abychom my nemuseli trpět. Kteří ubližují, abychom my nemuseli ubližovat... Jsme Jedním. Neodmítejme sebe sama v druhém...

Ano, jsou okamžiky, kdy pochybuji, kdy odmítám a kdy se odmítám, stává se to, když popírám nějakou část sebe... ale když si dovolím být tím vším, otevírá se brána do mé vlastní síly.

A tak to je. Proto Ženo, už nepochybuj vůbec o ničem. Ty držíš klíč k nebeskému království zde na Zemi. Už nepochybuj a uvěř ve vše, čím jsi i nejsi... Je čas, abys kráčela se vzpřímenou hlavou, je čas, abys projevila Boha i Bohyni v sobě...

Já jsem Jana a duše-v-ní, Anámel




Ještě jeden příspěvek na téma Žena, od čtenářky DenKy... Nádhera!

*** VždyIná ***

Ja som priliš premenlivá , 
chvíľu plachá , chvíľu divá.
Dnes som nová, zajtra stará ,
občas nudná , tak zas hravá.

Dnes si kreslím , zajtra skladám
dalšiu básen – zas sa hľadám .
Keď sa nájdem , hneď sa stratím ,
k spomienkam sa rada vrátim .

Som jak mesiac,dnes som v splne ,
mnoho tvári je vraj vo mne.
Občas cúvam , potom rásť chcem ,
dokonca aj v tme sa nájst viem.

Postoj chvíla , niesi všedná ,
zachytím ťa krásou pre mňa.
Zajtra, keď už budem iná ,
nahradí ťa chvíla iná .


Autorka: DenKa

Autor článku: Jana Anamel Mráčková 

Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě včetně aktivního odkazu na http://poselstviohne.blogspot.cz.

Děkuji za příspěvky

  • Fio banka, platby z ČR: 2100410460/2010
  • Fio banka, platby ze SLOVENSKA: 2100410460/8330