Jsem poslední dobou velmi citlivá na realitu, která ke mně promlouvá, resp. byla jsem vždy, jen jsem si myslela, že blouzním :) Respektuji věci, které pro jiné ani neexistují, sleduji příčiny a důsledky gest, činů a projevů, které se z omezeného hlediska jeví banálními, baví mě sledovat, jak se vnitřek lidí kolem projevuje ve vnějších událostech a jak na to reagují, a miluju okamžiky, kdy se jim oči rozzáří, mimika se stane živější, tělo přirozeně promlouvá - to jsou okamžiky, kdy se v sobě něčeho dotkli - toku sebe sama. A ano, zalijí se mi oči slzami, když se můj pohled setká s všeříkajícíma očima krav, které jedou v náklaďáku na porážku. Jsem pozorovatel, dešifruji si vlnu života a času - v podstatě to dělají mé buňky (jsou jakýmisi satelity). Přirozený flow informací.
Bylo velmi těžké dostat se takto do těla - proč? Protože tělo vnímá kolektivní pole, takže jakmile člověk přestane být připoután k vnímání pouze očima, sluchem a myslí, vyvalí se na něj tuny celosvětové bolesti - té minulé (informace z rodové DNA) i té aktuální (tedy toho, jak celý svět je řízen dávnými strachy a bojem o přežití). Buňky jsou v tomhle totiž jako červí díry spojující nás se vším. Jenže - podle mě jinudy než SKRZE tohle bahno cesta duše na Zem nevede. Je to mnohem komplikovanější a v dalším článku se budu věnovat emocím a pocitům, které v tom všem hrají primární roli.
Ale na začátek bych chtěla říct něco o největší smyčce na této cestě - o bludech mysli a tendencích nízké osobnosti. Pracovat s takovým množstvím informaci bylo pro mou mysl nepředstavitelné - jak by to vše mohla mít pod kontrolou, jak by to zvládla vytřídit, promyslet si, jak reagovat na všech těch milion podnětů? No, řekněme, že pod návalem toho všeho mysl zkratovala a vše se "samo" odehrává :) Zapojila jsem orgány emocionálního, mentálního a duchovního těla, které ještě nebyly uznány, natož vědecky popsány (a kdyby si je někdo chtěl představit, byla by v tom stejná neznalost, jako když si lidé představovali srdce nebo plíce ještě před první pitvou), ale pozor - dokonce i námi známé orgány těla mají mnooooohem více funkcí, než jim připisujeme. Nicméně, moje logika došla k závěru, že svět je dokonale nelogický, přijala jako jediný zákon - paradox existence "že něco je a zároveň není" - a mysl se konečně otevřela nekonečnému chaosu, ze kterého vzniká samovolná sebeorganizace. Logikou *boha* nedosáhnete, nicméně i cesta logiky k němu vede, je to cesta, která nakonec přesáhne sebe samu. Mé smysly a další způsoby vnímání jsou citlivé na slovy nedefinovatelné informace a zároveň jsem se konečně dostala do stavu, kdy je mi to vlastně jedno a není tam potřeba mysli to řídit/manipulovat/definovat/ztotožňovat se, což je velká úleva, narážet neustále na své vlastní ego bylo děsně únavné, stále s láskou téměř šišlavě opakovat: "Nene, bobánku, nechovej se jako spratek." :))
V prvé řadě jsem pročistila kanály (to souvisí s tím tématem emocí) a tím tomu udělala prostor... a hlavně - změnilo se to, jak se vidím já - pro ostatní zůstává vše při starém - blouzním :)) Ovšemže celý tento web je jakousi osobní terapeutickou obhajobou mého vnímání těla, které samovolně produkuje příliš mnoho halucinogenů, a tímto se s tím vyrovnávám - jak řekl Salvador Dalí: "Ovládl jsem své šílenství natolik, že se z něj stalo umění." Píšu často o šílenství, protože uvnitř nás se tak každý cítí, svět je natolik vzhůru nohama, že vypadá, že to budeme nejspíš my, kdo je padlý na hlavu. Ale nejde to vrátit, bylo by to jako používat Windows Vista (to byl ze všech nejpříšernější operační systém s mnoha nedostatky), když máte k dispozici mnohem modernější záležitost - byť je komplikovaná a teprve se učíte pracovat s jejími nástroji a do toho se snažíte umírnit, abyste nepokřikovali na ostatní - hej, pořiď si to taky... nebo já jsem taaak hustej :)) nebo nedejbože lézt druhým do jejich operačních systémů a tam jim přenastavovat programy bez jejich svolení.
Krok zpět stejně nelze, ono vlastně v tomhle svém světě totiž už Vistu neseženete, stáhli ji z prodeje. Jste prostě odkázáni na nový operační systém. Přijde okamžik, kdy už zvládnete nízké tendence, které jsou samozřejmě zpočátku velmi lákavé - zvláště, co se týká manipulace s druhými, vyhýbání se zodpovědnosti ("proč zodpovědnost - když umím svůj svět ovládat tak, aby mi přinášel vše, aniž bych se zapojil" - to je velmi dočasné a vybírá si to svou daň samozřejmě, ale na držku nechť si padne každý sám - nejhorší totiž není cokoliv vnějšího, nejtěžší je podívat se sám sobě do očí a odpustit si, že jsme si na tom novém nástroji trochu, ... docela dost, ... ujeli a že nám strach bránil pohnout se dál). Je to přirozené, celý život se cítíme v podstatě bezmocní... a najednou je nám k dispozici nástroj moci. No, však i toto pomine. A pak začnete objevovat nové oblasti - např. že Vám operační systém umožňuje stáhnout nové dovednosti a znalosti. Jeden den překládáte stránku z angličtiny 5 hodin a výsledek je odstrašující. Pak mluvíte s překladatelem a s obdivem a respektem si řeknete: "Oukej, fakt dost dobrý, to chci umět taky", otevřete svoje buňky, dáte download a nakopírujete klíč k vlastnímu potenciálu. No, nestane se z Vás profík přes noc, ale druhý den další stránka trvá 2 hodiny a dá se to i číst... A takto funguje inspirace - když se necháte někým inspirovat - in-spire (ve spirále). Spir-it :)) Roztočte to!
Představme si, jak bude svět vypadat, až s tímto budeme umět pracovat.... a pak velmi rychle pochopíme, proč je na této cestě tolik překážek. Svatý grál nebo archa úmluvy podle legend v rukou nezralých stane se nebezpečnou zbraní... get it? Dostáváme jen to, co jsme schopni zvládnout, aniž bychom ujeli slaboučkýma nohama na kluzké podlaze. Díky bohu za to!!
Autor článku: Jana Mráčková, An
Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě včetně aktivního odkazu na http://poselstviohne.blogspot.cz.
Rozvoj článků podpoříte finančně nebo dárkem od srdce - obojího si cením a vážím, je to dar za dar.
- Fio banka, platby z ČR: 2100410460/2010
- Fio banka, platby ze SLOVENSKA: 2100410460/8330
Žádné komentáře:
Okomentovat