Vesmír mě vždy ukáže jen jeden krok a já se nesmím ptát, kam mě Cesta vede. Ideálním stavem vědomí je vůbec netoužit po takové odpovědi.
Milý Spolupoutníci, Vaše reakce na mé psaní mě vždy velmi potěší a přesvědčí znovu a znovu o smyslu mého konání, dneska mi sluníčko ale vnuklo nápad...
Chtěla bych Vás vyzvat k oboustranné komunikaci, nebojte se pod mými příspěvky napsat své pocity ohledně Vašeho Hledání, životních dilemat a všeho co potřebujete - mnohdy Vám to pomůže uspořádat si vlastní myšlenky, a dokonce se Vám v takovém psaní může objevit i odpověď. Je tu pro Vás tolik prostoru, kolik ho potřebujete... Nebo Vaše řádky mohou pomoci jinému Hledajícímu, aby zjistil jiný náhled nebo se přesvědčil, že ve své situaci není jediný... Byla bych moc ráda... Dialog je mnohem přínosnější než monolog. Sdílení je v naší fázi putování velmi důležité...
S láskou a těšící se na spolupráci Vaše Anamel
Milá Anamel,
OdpovědětVymazatmoc ti děkuji za tvou odpověď a jsem ráda, že tě potěšila:) Tak tajně jsem doufala, že bych si s tebou ráda psala, protože jsi mi člověk něčím blízký (neumím to správně popsat) a z toho o čem píšeš, je má duše blízko a na podobné cestě jako tvá....máš krásné stránky a sdílíš zde své poznání, touhy a pocity a tvá práce, píle a poznání jsou obdivuhodné. Avšak každý tohle neumí, nebo se necítí, psát o takových věcech veřejně... ale to bude asi nějaký můj blok:) Byla bych potěšena si alespoň psát se zajímavým a mě blízkým člověkem jako jsi ty, protože si myslím máme co říct a sdílet....nikdy jsem nikomu na blog nic takového nenapsala, až se tomu sama divím, ale zkusím to:)je to přece dobrodružství.... :) Tak teď trochu seriozně: jsem slečna (mladá paní) se 16 letým synem a s jeho tatínkem všichni bydlíme již 4 roky v přírodě, v lese...je to nádherné místo, za které jsem moc vděčná. Měli jsme 2 pejsky, ale jeden z nich v prosinci, při úplňku odešel z tohoto světa. Byl ještě moc mladý, ale byl nemocný a během tak krátké doby, co s námi byl nám toho tolik dal a naučil, jako žádný učitel ve škole..Zvířata a příroda jsou nádhernými průvodci v životě a máme se od nich co učit! Prostě milá Anamel, byla bych sama proti sobě, kdybych ti nenapsala, že bych s tebou ráda sdílela věci, kterými procházíš a pokud nebudeš mít zájem, tak jsem ti chtěla jen dát vědět, že tu nejsi sama a naše "vnitřní vesmíry" jsou si tak podobné, ale ten pocit klamný oddělenosti je tu taky... Měj se hezky a ať světlo probouzí a doprovází tvé srdce!:)
Naďa
Vždycky platí, že i kdyby měl můj příspěvek být jen pro jednu jedinou Duši, je to správně. Nadi, jsem ráda za tvou reakci. Jedna z výhod internetu je, že si můžeš udržet anonymitu, což ti dá možnost psát úplně o všem, co cítíš. K takové katarzi většinou v běžném životě Probouzejících nedochází, protože mluvíme a jednáme skrze autocenzuru (co by si o mě pomyslel? bude mě mít vůbec rád, když budu taková?) - až teprve, když odstraníme všechny bloky a strachy (ze ztráty, odsouzení), můžeme být skutečně pravdivým odrazem naší duše v hmotě... Komu to nebude vyhovovat, časem odpadne... ale do života přijdou jiní, takoví, kteří nás budou milovat bez naší masky...
OdpovědětVymazatTo, co píšu, jde z mé duše či od mých průvodců, nepřivlasťnuju si svá slova - mnohdy jsou stejně významným vzkazem pro mě jako pro Vás. Pro mě, mladou holku postupně objevující spiritualitu života, je stejně těžké jako pro vás, aplikovat mé rady do skutečného života. Ale věřím, že pouhé otevření se problému, tématice, nás posouvá dál.
Mimochodem tu přírodu ti přeju, po tom toužím už nějakou dobu a věřím, že Vesmír mé modlitby za bydlení v přírodě vyslyší... To pak teprve bude proud inspirace.. Příroda je léčivá matka. Jinak k pejskovi - v prosinci odešlo hodně krásných duší, které už splnili svou misi, takže teď už se duše pejsánka má krásně...
Naděnko, budu ráda, když budeš psát pod mé příspěvky své pocity, nápady... Jsme obě Hledající, i ty máš co říct... S Láskou An.