Z lásky k člověku…
Na pláních duše, kde
v kolektivním vědomí přetrvává bolest, utrpení, závist a chlad, tam vidím
světlo… Člověk povstane z prachu své vlastní špíny, omyje si ruce a otevře své srdce světlu, které tam bylo vždy a které transformuje všechny hříchy na ctnosti, neboť není hříchů a není ctností, v jeden jediný moment Člověk uzří svou vlastní velikost a bude plakat a pláč vše očistí a vyléčí...
V naději pro
Člověka. Mám soucit. Dokud jediná duše bude trpět, nepůjdu Domů… Podporuji
odhodlání každého změnit svůj osud, odseknout pouta a jít do své Božskosti,
ruku v ruce s Univerzem se stát spolutvůrcem. Již nejsem obětí, jsem
spolupracovníkem celého Vesmíru.
Je zde tolik bolesti, kdo je kanálem, je zodpovědný za čistý průchod, je zodpovědný za nejvyšší míru čistoty sebe
sama. Ta špína... Není to tvé, není to tvé, není to tvé, stůj mimo, neztotožňuj se s
tím, nemůžeš být v blátě s ostatními, vystup "nad", dohlížej,
pozoruj, miluj, neposuzuj, miluj, souciť a ciť, miluj, pozoruj...
Buď tím, kdo první rozpozná Peklo a vystoupí do úrovně své duše a ještě dále, tím, kdo svým středem a zacílením dokáže vytvořit svět pro všechny duše, které vystoupí z očistce, svět, který
bude odpovídat vibracím srdce, domov pro nás všechny, jejichž citlivost neunáší
světový průměr, svou vibrací ochráníme místo pro náš život před čímkoliv.
Uvěř
tomu, duše duší, je, jak je, bude, jak bude, všechno už se to stalo, se vší nebeskou i
zemskou pomocí půjdeš po cestě boha, kterým jsi ty, ruku v ruce v Tvorbě, v
sebepoznání Univerza, pociťuj podporu, Země se svými bytostmi rostlin, zvířat, kamenů, elementů, jednorožci, víly a mořské bytosti, entové, elfové,
Pegas, Fénix, delfíni, oceán, andělé, serafíni, archandělé,
mistři, zvuk i světlo, Láska i Pravda, planety a galaxie, zlatý drak a celý
dračí rod, vlkodlaci, vampíři, plazi, bez válek, bez nesouladu všichni pro
jeden plán, sjednoceni v jeden Dech…
V tvé nebeské DNA je
vše, celek stvoření, jsi vrchol generací mistrovského plánu, už o sobě
nepochybuj…
Na svých křídlech
neseš nebesa, tolik síly máš, tolik odvahy máš, ta bolest není tvá, tvá duše je
napřímená, povstaň, narovnej se, jsi zcela vědomé bytí zde na Zemi, jsi zcela v
Lásce a Soucitu s Lidstvím, jsi na Zemi, neodpojuj se, neztotožňuj se, jsi na
Zemi,… Na miskách vah je vážena síla lidského srdce, člověk má ve své
transformaci tolik času, kolik potřebuje, tolik světla a tolik temna, kolik je
nutno pro jeho návrat DOMŮ...
Pevně držím Lidství v jeho transformaci, pevně a spravedlivě.
NEPOSUZUJI, MILUJI.
DÍVÁM SE, POZORUJI.
NEPÁCHÁM DOBRO,
NACIŤUJI, KOHO ZVEDNOUT A KOHO NECHAT PADNOUT.
ODPOUŠTÍM A
OPOUŠTÍM.
Žádné komentáře:
Okomentovat