Byl a možná ještě chvíli je - čas odpočinku. Znovu se nadechnout před dalším vstupem do kalných vod. Nechci nikomu mazat med kolem pusy, že nás nečeká ještě spoustu práce, ale jedno vím jistě - i tento přechodový čas mezi dvěma světy lze prožít v radosti a ve svém středu - vždyť podívejme, jaká nádherná dobrodružství díky své probouzející se multidimenzionalitě prožíváme.
Je čas odpočinku, a protože ten se chýlí ke konci, chci vdechnout do svého dnešního článku trochu španělského rytmu a přijetí základní pravdy, že každý den je darem, když člověk miluje sám sebe a přijímá proud života, ... tak abychom na to nezapomněli, až kolem nás i v nás se znovu budou bortit staré struktury.
Není potřeba se rozhodovat pět minut před rozcestím, kterou cestou půjdete, protože až na rozcestí ucítíte jakési tušení (což je podle Osha jen malinkatý zlomek skutečné intuice), až na rozcestí uvidíte, co jste před pěti minutami vidět nemohli... a tak je to i v životě. Často se snažíme rozhodovat o věcech, o nichž nemáme dostatečné informace.
Naše vlastní touha řídit náš život nás uvádí do situací, kde si nutně musíme uvědomit, že náš život neplyne.
Není potřeba si vytvářet vlastní cesty proti proudu života, neboť Vesmír pro nás má připravenou cestu plynulou plnou příjemných darů a překvapení. Na co se prodírat houštím, když vedle se vine cesta, na které svítí slunce, na které mohu potkat člena své rodiny. Pokud se prodírám houštím, hledám, co mi to ukazuje, když se rozhodnu z houští vylézt, vesmír mne z něj vyvede a za mou odvahu a prozření, že i houští má svůj význam, mne odmění sladkými ostružinami. Proto i v životě, nacházím-li se v situacích, kde musím věci lámat přes koleno, mohu si uvědomit, že pokud věci neplynou, neměly by být... Kde je proud života, tam plyne život sám, tam se dějí zázraky, tak přicházejí vesmírné dary v mnoha podobách, tam se nacházejí rozuzlení problémů, které bychom sami ve své pýše nikdy nevyřešili...
Panenka Marie z Covadongy, poutního místa Španělska vzkazuje: "Člověče, žij. Buď ve své nejvyšší radosti, sleduj znamení a prostě jen buď, buď v lásce, přirozenosti, bez výčitek svědomí za minulý den, beze strachu či očekávání dne budoucího. Ale nikdy nepřehlížej své bolesti, pohlédni na ně, přijmi a jdi dál. Nic před sebou neskrývej. To je jediná cesta k uzdravení. Pak už ti sám život dovolí jen být, protože nic víc nebude potřeba a cesty se budou otevírat a ukazovat samy."
Miluji Vás a miluji život, proto tu jsem. S Láskou a Požehnáním Anamel
Žádné komentáře:
Okomentovat