Tento text vznikl jako soukromá sms, ale snad mi mé milované odpustí, že si jej dovolím sdílet. Dnes ráno v 5.40 jsem byla asi jako mnozí z Vás svědkem tranzitu Venuše přes Slunce. Nad poli a loukami se vznášel mlžný opar, ze kterého výrazněji vykukovaly jen kontury krajiny a vlčí máky v obilí, to vše podtrhlo výjimečnou atmosféru okamžiku. Venuše je obrovská planeta, ale když jsem ji uviděla jako malou tečičku na slunečním kotouči, procítila jsem, jak obrovské Slunce ve skutečnosti je a že je zdroj veškerého života na Zemi, cítila jsem k němu velkou úctu, k celému planetárnímu systému naší galaxie. Něco jiného je vědět a něco diametrálně odlišného je skutečně to cítit... tak je to s veškerým uvědoměním si čehokoliv...
Otevřete dnes vědomě svá srdce božské (vesmírné) lásce. Nezáleží na našem vztahu k Bohu, síle stvoření, jsme milováni, bez podmínek, a dnes můžeme pocítit lásku s touhle kvalitou i v sobě, lásku ke stvoření, sami k sobě, matce zemi i všem lidem na této planeě. V propojení Venuše a Slunce k nám proudí bezpodmínečná láska.
CVIČENÍ PRO DEN VENUŠE I DNY DALŠÍ
Najděte si chviličku, aspoň 5 minut a prociťte v srdci bezpodmínečnou lásku. Představte si krásné velké slunce nad Vámi, představte si, jak temné stíny Vaší mysli, traumata, opouští Vaše nitro a jako tmavé čmouhy se vznáší směrem ke Slunci. Nezáleží na tom, jaké jsou to stíny a jak velké a jestli o nich vůbec víte, na tom už jednoduše nezáleží, vědomě to prostě nechte odejít jako staré a nepotřebné. Poděkujte jim, milujte je a pošlete je do zářivého Slunce. Přijměte tento dar od Boha, je pro nás, majáky světla na této planetě. Léčí a hřeje.
Miluji Vás na všech úrovních svého bytí. Anamel Paolina
Žádné komentáře:
Okomentovat