"Příliš dlouhý čas jsem věnovala tomu, že nevím, že neznám svou cestu duše. Já své poslání vidět nemusím. Vím a věřím však tomu, že moje duše ho zná. Proč se jí tedy nenechat vést? Proč to pořád komplikovat netrpělivostí a marností a celé to tak ještě více od sebe vzdalovat. Stačí jít krůček po krůčku, vnímat sebe, své nitro a reagovat jen na to, co v tu chvíli JE, co v tu chvíli PROBÍHÁ, co v tu chvíli PROŽÍVÁM. Tam je dle mého odpověď."
Úryvek je součástí velmi krásného článku o ne/hledání poslání a místa na světě -
www.jeshua.net - Poslání duše - Denisa Vaňková. Doporučuji přečíst celé, je to jako pohlazení po duši... Jedná se o starší text (z letošních Velikonoc - doba plná zkoušek a očišťování), narazila jsem na něj znovu, je stále aktuální...
Přeji nám všem trpělivost, pevné ukotvení v srdci a odvahu vše odevzdat. Anamel Paolina
Žádné komentáře:
Okomentovat