středa 5. června 2013

Evoluce společnosti je o posouvání hranic každým jednotlivcem

Tyto dny, týdny jsou pro mne o stále větší jistotě, že nemusím být jako ostatní. Ono se to běžně říká. Ono se to i ví. Ale ty myšlenkové programy uvnitř člověka, ty nadělají v životě paseku, že z dobrého záměru se znovu a znovu stává jen další učební lekce sebe-poznání. Pořád dokolečka. Ale jsme tomu stále blíž, a i když občas propadáme panice a zoufalství, jsme si plně vědomi, že nejsme těmi, jimiž jsme byli před rokem, a ty naše celoživotní masky jsou také už záležitostí dávné minulosti. 

Ono se to "nemusím být jako ostatní" někde dokonce i žije, ale většinou jen jako nástroj uvědomování si sebe sama - rozbíjení struktur přináší vnitřní i vnější odpor. Hodně si teď zažívám, že svoboda začíná tam, kde naše konání schvaluje naše okolí - pak je tam soulad a žádné zrcadlení toho, jak já sama nepřijímám sebe a svůj život. 

A tak celá evoluce člověka je o posouvání hranic každým jednotlivcem a následným přijímáním této jedinečné esence jeho okolím - věčný tanec rozšiřování vědomí.

Co tím chci říct, že když se měním a osvobozuji prostřednictvím divoké rebelie, narážím a jsem nucena se obhajovat - což je v pořádku, neboť tím vlastně přesvědčuji sebe sama o tom, proč směřuji tam, kam směřuji, hledám svou přirozenou tvář. Jistě - jde to i mírovou cestou, ale my většinou ignorujeme tu potřebu životní změny a ta pak přijde jako výbuch sopky, kdy už na nějaké vnitřní dialogy a postupné sebe-ujišťování není moc čas, a tak si až za pochodu uvědomujeme, co se děje a kam to směřuje, příp. nám to dojde až zpětně. A jak si to uvědomujeme, tak se celé to naše směřování neustále mění - ono zprofanované "cesta je cíl" značí jedinou konstantu v lidském bytí - nedosažitelnost jakéhokoliv závěrečného stavu. Myslím, že se tomu říká Život.

A tak se hrany i největšího pankáče časem uhladí. A ano - já je uhladila příliš, ale už se pomalu vracím zpět do své přirozenosti. Alespoň v tuto chvíli mi to tak přijde, jenže s trvalými tvrzeními mi to nikdy moc dobře nešlo. Mám Vás ráda.

Autor článku: Jana Anamel Mráčková 

Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě včetně aktivního odkazu na http://poselstviohne.blogspot.cz.


Děkuji za příspěvky

  • Česká spořitelna, platby z ČR: 1384419103/0800
  • Fio banka, platby z ČR: 2100410460/2010
  • Fio banka, platby ze SLOVENSKA: 2100410460/8330 

Žádné komentáře:

Okomentovat