neděle 23. prosince 2012

Někteří zažili a zažívají dost krušné chvilky

Strach z toho, co bude, obava z promarnění šance.
Zklamání z nenaplněného očekávání.

Nebyla jsem tři dny na internetu (a vážně doporučuji všem, kteří jsou nyní zmítáni stovkami otázek! Vypněte internet, vypusťte myšlenky - v Tichu se nalézá MÍR), dnes jen v rychlosti - zítra něco určitě napíšu a budu brát v potaz otázky, které se mi nahromadily v emailu... 

Všem těm, kteří nyní trpí, neboť nesetrvávají v přítomném okamžiku, chci jen s největší svou Láskou a Podporou říct - uklidněte se. 1. Žádné dveře se nezavírají, nikomu a nikam. Nikdo nic neprošvihl. Získejte zpět svou lehkost bytí, získejte nadhled... Nádech, Výdech...
Vše se děje v božském načasování a přesně tak, jak má, aniž byste museli rozumět tomu, co se děje... 2. Vraťte se na Zem, prosím Vás v nejvyšší pokoře k našemu současnému domovu - Matce Zemi, dali jste jí slib, že se budete podílet na tvorbě takového světa, kde nebude pokřivení od Středu skutečného srdce - nepůjde to bez práce (vnitřní - ve vašem nitru, vnější - ve světě kolem nás), ale nebojte se - ta práce může být radostná a lehká - vy se můžete pro to nyní rozhodnout, že budete kráčet po Zemi lehčím krokem, poproste univerzum o lehkost a jemnost vaší zkušenosti...3. Není důležité, co bude zítra a pozítří, dnes je dnes a zeptejte se sami - jak právě teď můžu udělat svět hezčím, jak mohu SVŮJ svět učinit krásnějším Tady a Teď... Co mohu udělat jinak...

Vše, co se ve Vás nyní zmítá, si zvědomte a přiznejte (a odpusťte, není se za co stydět), je to v pořádku, je to připraveno odejít, abyste mohli být více svobodní... Možná to zítra bude klidnější, ale pro dnešek - držte se...

Nic, co v nás vyvolává strach nebo pochybnosti, není podstatné - zahoďte to... ze své mysli, ze svých počítačů, ze svých životů...

Mám Vás ráda, díky, že jste Tady. Jste odvážné duše plné Lásky, nejodvážnější z nejodvážnějších - tím jsem si absolutně jista. Mějte důvěru ve vše dobré a v sebe sama.

Bože díky, jsem šťastná, má duše našla naplnění a já konečně JSEM, čím jsem... bez omezení, bez otázek, bez požadavků... A kráčím po Zemi s hlavou vzpřímenou a zároveň v nejvyšší pokoře před tím vším, co je mi posvátné...

V Lásce Anamel

Dřív jsem si myslela, že vím, co potřebujeme
prostě jsem předpokládala, že nám bude vždy dobře
Teď, nemyslím že jsme ztratili ten pocit
Ale my, nech všechno vybudovat, tam uvnitř

Je to jen láska
ale láska by nás měla posilnit
je to jen láska
Ale láska, je zraňována tak dlouho

Jaká to výzva, upřímně
Jaká to snaha naučit se mluvit
Kdo by si pomyslel, že předstírání bude snazší

Je to jen láska
ale láska by nás měla posilnit
je to jen láska
Ale láska, je zraňována tak dlouho

A vše je to ode mne oddělené
trhá se to v mém srdci
Pouze láska
Všechno je věčnost
Doufám, že se naučím
jen lásce

Láska

Je tady část tebe, kterou se snažím zachytit
stále část, kterou neznám
Řekni, je oddanost darem nebo zlodějem
přeješ si, abych tě nechala jít

Je to jen láska
ale láska by nás měla posilnit
je to jen láska
Ale láska, je zraňována tak dlouho

A vše je to ode mne oddělené
trhá se to v mém srdci
Pouze láska
Všechno je věčnost
Doufám, že se naučím
jen lásce

Jen láska, jen láska
jen láska, jen láska, jen láska
jen láska, jen láska, jen láska, jen láska
láska, jen láska

4 komentáře: