pátek 2. prosince 2011

Radost ze života a láska k sobě

Neubráníme se tomu - některá témata nás budou bombardovat, dokud jim nevěnujeme dostatečnou pozornost. Každý máme svá osobní dilemata. Je lepší si jich všimnout dříve, než se projeví něčím nepříjemným - nemocí, ztrátou, bolestí...

Mnozí z nás se ke svému duchovnímu probuzení dostali skrze utrpení. V přítomném okamžiku ale již není potřeba trpět, nyní slyšíme a vnímáme... a je potřeba ukončit své ztotožňování se s rolí oběti. Ta totiž zároveň přináší negativní vztah k sobě - Jak jsem to mohl/a dopustit?

Plníme povinnosti k okolí(skrze svou práci a dobrovolné aktivity ve volném čase), plníme povinnosti ke svým bližním (jsme jim nablízku, když to potřebují), plníme povinnosti k sobě (všichni na sobě urputně duchovně pracujeme, čistíme se, odstraňujeme bloky, odhalujeme pravdu). Pojďme nyní společně objevit naše právo - právo žít život plný radosti a vášně... Tato planeta nám nabízí nepřeberné množství zážitků, měli bychom plně využívat potenciál lidského života. Je hříchem prožít život ve stresu, strachu a osamocení...

Láska k sobě je počátek všeho. Nelze milovat lidi kolem, Boha a Matku Zemi, dokud nepocítíme čistou lásku k sobě.

-------------------------
Radost ze života a na ni navazující témata se mi v meditacích začaly objevovat před pár dny. Dostávala jsem vzkazy v podobě videí, inspirativních textů, knih otevřených na té správné stránce, vytažených karet, ... však to sami znáte...

I já jsem pouhým prostředníkem mezi Světlem a Vámi. Jen někoho osloví tyto řádky, jen někoho bude cosi nutit číst dál, protože je to vzkaz pro Vás, kteří se nemilujete, kteří bráníte štěstí a hojnosti, aby přišlo do Vašeho života. Je to výzva k otevření se tématu...

-----------------------------

S nově objeveným problémem to u mě šlo ještě dál. Když jsem si připustila, že mi chybí v životě radost a vůbec chuť se radovat, zkoušela jsem meditovat za probuzení tohoto citu. V meditaci jsem ale měla blok a nedokázala jsem pokračovat, slova mi vázla v krku, nedokázala jsem vyslovit prosbu.

Ještě ten den přišel vzkaz nový: "Uzdrav své vnitřní dítě." Krátkou meditací jsem se seznámila se svou malou kamarádkou. Nechce se mnou moc mluvit, sedí v koutě, zabalená do klubíčka. Je vystrašená a uražená.

Abych měla obraz kompletní, večer jsem otevřela tři knihy a ve všech bylo téma Lásky k sobě a její odraz v našem životním prostředí. Těch příznaků nelásky je dost. Na těle, na duši i v domově.

... a říkám si Aha, takže já se opravdu nemám ráda, jaktože jsem si toho nikdy nevšimla? Vždycky mě fascinovalo, jak se dokáže můj pokoj zaneřádit hned druhý den po úklidu. Večer jsem si to naplánovala - uklidím si. Ráno mi došlo, že můžu uklízet každý den, ale dokud neuklidím v sobě, nebudu moci být obklopená přirozenou harmonií.

---------------

Jsem žena, v dnešním světě je velmi obtížné najít to ženství v sobě, v mládí jsme ho ukryly hodně hluboko. Žena má dar prožívat vášeň, radost a cit opravdově, jaktože ve mě to není?

Napadlo mě před meditací si dát koupel, nakonec jsem celou meditaci provedla v horké vaně. Rozsvítila jsem svíčky, z nichž žár jedné praskl skleněnou poličku. Nechápala jsem, proč jsem tu svíčku postavila právě tam, nechápala jsem, k čemu potřebuju takovou zkušenost, která mi akorát kazí ráno. Až na konci meditace po přijetí všech moudrých rad přišla ta poslední - nejdůležitější.

Vůbec jsem se nemohla soustředit, myšlenky lítaly kolem, ale uvnitř bylo čisté přání, začít milovat sama sebe a udobřit se se svým vnitřním dítětem, přivést tak do života radost a harmonii. Až po půl hodině poletování mé mysli bůhví kde jsem se sklidnila, voda už začínala být vlažná, ale já si řekla, že nevylezu, dokud nebudu znát odpověď. Pak přišly ty pravé čisté myšlenky, božská pravda, která se skrývá v každém z nás.


Mluv k sobě, vnímej svou krásu, buď si vědomá své přítomnosti, vnímej své pocity a potřeby, používej smysly, všímej si krásy, vůní a doteků, poslouchej hudbu, pozoruj svou krásu v zrcadle s úsměvem, chovej se k sobě s úctou a mluv na sebe každý den s láskou, vše, co se píše v knihách o probuzení lásky k sobě je pravda. Dávej si pozor, co říkáš sama o sobě (i o druhých). Vyjadřuj se s láskou, mluv se svým vnitřním dítětem - buď k němu milosrdná. A odpouštěj si. O všechno ostatní čištění se postará Světlo... Je to proces a tvůj proces už začal...


Pojďme společně projít tímto procesem, pojďme se začít milovat, jsme nádherné bytosti, uvědomme si svou skutečnou hodnotu a krásu. Zasloužíme si každý den splnit jedno přání, jeden sen. Kráčíme po společné cestě. Anamel.

----------------------------

Pro Vás, krásné ženy, přikládám jeden ze vzkazů, který ke mě připlul - pro mě doposud neznámá Wakeena Sitka - Total permission. Dejte samy sobě skutečné svolení k následování srdce, pocítění svých tužeb, k radosti, k milování sebe sama, k probuzení ženské moudrosti srdce, ... řekněte ANO životu.

2 komentáře:

  1. Má Milovaná Anabel....z celého svého probouzejícího srdce Ti děkuji za to že jsi a já....nejen já....mohu číst Tvé řádky....myšlenky...pocity....z hlouby své duše a své malé Romanky DĚKUJI <3

    OdpovědětVymazat
  2. Má milá, děkuji Ti za Tvá hřejivá slova. Nechť tě Tvá duše provází na cestě do svého srdce, chrámu, kde se skrývá pravda a způsob, jak najít životní štěstí... Kdyby má slova měla změnit jen jeden život, má to smysl!

    OdpovědětVymazat