Snadno se v zimě zapomíná na mnoho věcí... a tak v tento den, co včera neexistovalo, dnes je možné, protože naše pozornost se obrací k růstu, citu, radosti, k Životu.
Tělo si žádá péči a dříve nebo později zatoužíme všichni po pohybu, po akci - i když ještě včera se to zdálo nemožné...
Dnes je den rovnováhy, den se rovná s nocí a člověk cítí, že tak je to v pořádku, že dobro i zlo má stejné místo na Zemi, protože oboje pochází z nekonečné vesmírné inteligence, která je vším...
Odpouštím si, že jsem posuzovala dokonalé dílo Života na Zemi a skláním se v pokoře před onou kosmickou silou, která dala stvořit všemu, co je...
A znovu zavoní šeříky... a mé srdce tančí, vždyť já v zimě zapomněla, že šeříky vůbec existují, a tak je to správné, protože květiny v zimě nekvetou...
Dívám se, pozoruji.
Neposuzuji, miluji.
Odpouštím, opouštím.
S Láskou přeji všem krásné energie rovnodennosti, ve kterých se snoubí cit s nadějí, ve 12:02 si Temno a Světlo podá ruce, nechť mír naplní celou Vaší bytost. V Rovnováze Anamel
SEDM DECHŮ ROVNOVÁHY
Jednoho dne mne přestalo bavit hodiny a hodiny meditovat,
