středa 6. listopadu 2013

Rozvzpomeň se a ty okovy prasknou

Liberation by Radius Zero
Listopad je pro mne už druhým rokem možností nahlédnout do svého osudu zde na Zemi, vidět svůj příběh a další jeho souvislosti, potkat duše, jež jsou součástí mne samotné, pochopit, jak se proplétáme s osudem lidstva a jaké příběhy se táhnou naší společnou DNA. Jsme potomci jednoho rodu. Máš-li to vlákno v sobě, pochopíš, pokud ne, budou pro tebe mé příběhy jen zajímavými legendami... ale příběhy a mýty byly vždy to, co člověka učilo o souvislostech života, nemusíme dělat nic, stačí naslouchat rytmu tohoto světa...

Nezapomínej, že rovina psýché mluví v symbolech, nebuď dítě a od nikoho neber žádná slova doslovně, někdo mluví v geometrii, já vidím příběhy, v nichž je cosi poetického, co rozeznívá dávné tóny, buňky se chvějí, protože se dotkly něčeho, co jim připadá známé. Někdo se dívá očima těla, jiný má pohled Člověka nebo své duše, někdo je Inspirit... Když neexistuje čas, nemohou existovat ani příběhy, protože příčina splývá s následkem. Otevři svou hlavu a vysyp z ní všechno, co znáš, aby sis mohl vzpomenout na to, co celou dobu víš.

Saturn se dnes přiblížil k Slunci, aby odkryl tajemství dávných věků. Je to Příběh všech Příběhů. Je to bezčasí, které se otevírá. Před mnoha staletími, kdy Nebe už nebylo Nebem a Země se ztrácela ve svém vlastním záměru, byla vyřčena kletba, která se nese linií DNA až do hloubky našich srdcí. Otrávili jsme se jedem, jenž působil tisíce let, žili jsme po mnoha životů, abychom našli ony informační protilátky. Příběh, jenž se zrodil ve spirále života, vrcholí... ROZVZPOMEŇ SI! A ty okovy prasknou...

Nikdy neuzříš, že jsi milována. Přes stěnu svých strachů a bolestí k tobě zpěv lásky nedozní... Ano, mohou tě milovat, ale nikdy neuvěříš té písni. Neuslyšíš to! Budou tě objímat, budou o tebe pečovat a budou se cítit stejně zoufale jako ty. Jako by mezi Vámi byla skleněná stěna... Taková je síla Oddělení! Zapomeneš, že máš duši, a dokonce jí popřeš a zapomeneš, že to, co celý život hledáš, tu druhou půlku sebe, je právě ona tvá duchovní podstata, v tvé nevědomosti zapomenutá...

Nikdy nerozeznáš pravdu od lži, budeš bloudit temnými vodami života, aniž bys cítila, že jdeš správným směrem. Bůh i Antibůh na tebe budou mluvit stejným jazykem. Ta nejistota bude zžírat tvé tělo a ty budeš znovu a znovu umírat v bolestech a nevíře...

Nebude rozdílů mezi bolestí tvou a bolestí lidskou. Ucítíš vše a nebudeš vědět, co je tvé a co je druhých. Oceán slz vypláčeš ze svých očí, než se rozvzpomeneš na ta dávná slova - ten klíč, jenž tě uzamkl zámkem času, než se dokážeš vrátit zpět na Začátek, kde všechno bylo vším...

Až poznáš ten příběh a přijmeš ho, neboť jsi k němu svolil, Člověče. Tvá aura se rozzáří a bude znít hudbou Lásky, co otevírá srdce, bude vonět Pravdou, která tě povede ke zodpovědnosti. A tvé slzy? Tvé slzy, a že jich bude, budou Odpuštěním... Pak se rozvzpomeneš, že není cesta dobra a není cesta zla, jen cesta Lásky, která tě vrací zpátky do rovin tvé duše, přestaneš se vzdalovat, otočíš se a uzříš Spirálu života, která tam byla vždy a jíž jsme všichni součástí...


Autor článku: Jana Anamel Mráčková 

Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě včetně aktivního odkazu na http://poselstviohne.blogspot.cz.


Děkuji za příspěvky

  • Česká spořitelna, platby z ČR: 1384419103/0800
  • Fio banka, platby z ČR: 2100410460/2010
  • Fio banka, platby ze SLOVENSKA: 2100410460/8330 

Žádné komentáře:

Okomentovat