pátek 22. listopadu 2013

Přehled videí od Teal Scott + jak vnímám lidskou bytost a tento vesmír

Jeden úžasný člověk vytvořil kanál na Youtube, kde jsou snad všechna otitulkovaná videa od Teal Scott, kanál je aktualizovaný s každým nově publikovaným videem. Enjoy. Díky, Nikolo.


Odkaz na seznam videí: Kompletní přehled videí od Teal Scott na Youtube

Aktualizace: Poznámka k Teal po její návštěvě Prahy, duben 2014 - viz článek:

Teal a pýcha českých strašpytlů a kritiků - kam se poděla neutralita jasné mysli?

.......................

Bez ohledu na vyspělost duše (ve smyslu množství informací/poznání sesbíraných oním individuálním proudem Zdroje ve všech možných koutech multiverza a zde na Zemi), míře rozšíření vědomí (=schopnost toto poznání vnímat tady v hmotě), uzemnění a otevření srdce (schopnost toto vnímané poznání otisknout do hmoty - tvořit... a milovat) každý z nás má lidskou část (ta, která nám pomáhá orientovat se v tomto časoprostoru). Někdo menší, někdo větší. -smích- Směju se, protože mi dělá problém (a to způsobuje komické situace) pochopit, že někdo má otevřenou pouze lidskou perspektivu nebo třeba lidskou a ještě jednu (např. elfí, vílí, andělskou, mimozemskou, zvířecí, jakoukoliv - jsou to jen symboly, ve skutečnosti jde o velmi rozmanité specifické energie, které skrze nás promlouvají). Já těch perspektiv mám o "něco" víc - a všechny se derou ke slovu a projevení, ale fuj, dětičky, to je bordel, musíme si nastavit nějaká pravidla... díky Teal to přijímám a učím se s tím pracovat. Musela jsem si na to přijít sama, pak teprve jsem si přitáhla vnější informace, aby mi to potvrdily. Jinak bych tomu nevěřila. I kdyby Vám chodily odpovědi na Vaše otázky zvnějška, potřebujete to slyšet/cítit/vědět zevnitř. Pravdou je, že všechno je jen omezený koncept, pokud tedy neumíte "číst mezi řádky", tj. vnímat informaci celou svou bytostí, taková "informace" je běžnými způsoby komunikace nepřenositelná.

Tahle lidská část, tenhle rámec našeho života má jisté zaběhnuté vzorce, do kterých se dostáváme, abychom pochopili souvislosti. V různých perspektivách zažíváme neustále to samé. Jsou to právě ony vazby, které ukazují, co z jedné jediné perspektivy vidět nemůžeme (celek je více než součet jeho částí). Je to proud, který se z nás snaží vymáčknout to nejlepší - aby univerzum mohlo skrze nás pít svůj božský nektar poznání. Takže i Teal Scott dostala na přelomu října/listopadu docela zabrat, když jí spirála zkušenosti dovedla do opakujících se lidských vzorců, aby je s vědomím (kterému jako dítě nerozuměla a neuměla ho aplikovat) mohla rozluštit. S napětím jsem sledovala Tealin blog a každý den hltala její řádky, protože potvrzovaly vše, co jsem si v posledním půl roce uvědomovala o sobě samé a fungování tohohle vesmíru - jen jsem tomu nevěřila, resp. má lidská část to v rámci energií kolektivního vědomí odmítala. Loni jsem publikovala článek o podstatě mé multidimenzionality a jejího vlivu na můj dosavadní život, ale zase jsem ho stáhla, protože kolektivní vědomí v porodních kontrakcích udělalo jaksi krok zpět a nebylo/není otevřené takovým odlišnostem - tady principy sebepřijetí a jeho zrcadlení se ve vnějším světě jaksi selhávají. Můžeme přijímat to, co jsme, ale víme, kde je hranice toho, jak to prezentovat navenek (co ještě bude a co už nebude přijato). Každopádně se mi ozvalo docela dost duší, kteří to mají podobně, což je velká úleva. Možná o tom založím nový web, jsem si vědomá toho, že to nezajímá každého. Je sranda, že čím víc jsem se stala uzeměnější, tím více jsem se otevřela "nahoru", i když záměr byl opačný, no, ale tak to prostě funguje - dolní je pojistkou horního.

Teal tak přirozeně mluví o přepínání perspektiv (lidská, mimozemská, univerzální), že jsem konečně přijala, jak funguju já. Jsem tím, čeho jsem se vždycky děsila - takový energetický hybrid. Každopádně už rozumím obrázku, který jsem namalovala jako malá o momentu mého "zrození". Někdo to nazývá syntetická duše. Moje tělo je avatar, je ovládáno mnoha vesmírnými páčkami a tlačítky, z nichž každé má jiný původ a jiný záměr, občas si i odporují :) 

Samozřejmě - Teal zvládla své emoční erupce za dva týdny, ale i tak půl roku mého poletování nahoru-dolů není zas takový big deal. Každopádně se omlouvám všem, kteří už několik měsíců čekají (nebo spíš už nečekají), až jim odpovím na emaily. Odpovídám postupně, podle toho, kolik mi moje vnitřní energie dovolí dát vně. Zatím jsem na energii strašně lakomá, potřebuju jí kumulovat všeeeeeechnu pro sebe :) Že je energie nekonečná? Řekněte to mému nižšímu Já. Ono je strašně nekultivované :) Bezhraničně dávat na všech úrovních budu moci, až vychovám tuto část sebe sama a dám jí pochopit, že dávat, aniž bych ubývala, je velmi jednoduché - ale zatím se mi to daří nepřetržitě jen u psaní (mé vědomí promlouvá skrze prsty, kde mám aktivovaná energetická centra - čímž obcházíme mozek:), psaním jsem schopná se dostat do stavu "Jsem, tedy dávám."

Zkouší se, kolik toho vydržíme. Dění ukazuje, že nikdo není z kola venku, transformační rejžák, který z nás drhne staré programy, lpění a jakoukoliv závislost, mezi obětmi nerozlišuje, ti největší učitelé vždy dostanou možnost utvrdit se, že to, co učí a v co věří, funguje. A vy jste ti učitelé, protože máte mnoho životních perspektiv. 

Všichni jsme jako cibule, neustále odloupáváme další a další vrstvy, neexistuje stav dokonalosti, kdy "už to bude všechno dobré". Přátelé, takhle proměna vědomí je minimálně na tři generace. My nepracujeme ani tak pro sebe - ale pro naše děti a vnoučata, abychom jim už nepředali ze sebe tolik sraček. Nebo abychom se mohli znovu zrodit do harmoničtějšího prostředí. V současnosti je lidstvo jako lev, který se chystá na vypuštění mezi ostatní obyvatele džungle (myšleno univerza). Až se tak stane, bude na nás namířeno spoustu zbraní připravených nás eliminovat - "budeš dodržovat pravidla tohoto univerza, nebo jdeš k pánu, je ti to jasný?".

Ne, že bych Teal přála nějaké pády (i když občas mám trochu sklony přát každému alespoň malou ránu osudu, která člověku zase o trochu víc otevře oči - co tě nezabije, to tě posílí, viď:), její procesy mají pro mě zásadní význam. Proč? Protože vidím, že když někdo popisuje své vlastní "sračky", jejich souvislosti, původ a následky, má to na čtenáře významný osvobozující vliv ve smyslu "nejsem v tom sama" (to je pro mne dobré vědět pro případ, že by mi někdo chtěl nařknout, že jsem existenciální emočně labilní narcistický břídil. To jsem si teď vymyslela, to mi nikdo neřekl :) V životě jsou fáze, které nelze přeskočit. Když je přeskočíte, stejně se do nich budete muset vrátit.

Protože i já jsem v posledních týdnech odhalovala souvislosti s mým dětstvím a myšlenkovými programy mého lidského já, které mě nutily jednat proti mému štěstí v domnění, že to vede k mému štěstí (tzv. podvědomý pozitivní smysl negativních událostí - "je to pro mé dobro"). O tom celý život je, nikdy nekončící detektivka. Díky událostem posledních dní, procesům svým i Tealiným jsem si uvědomila:
  • že když svlékáte další vrstvu domnělé osobnosti, tak to prostě bolí (psychicky i fyzicky), a to že jste jich v poslední době svlékli více (a tedy zažili více "pádů" než lidé kolem vás), z vás nečiní někoho, kdo selhal, ba naopak toho, kdo zvítězil
  • že když se člověk ve stále opakujících situacích zachová jinak (a je jedno jak!!), rozhýbe tím zamotanou energii a brzy se to projeví odhalením problému a synchronicitami, které vedou k řešení
  • že oidipovský komplex ve vztahu dcera-otec vzniká přirozeně a že vina není na ničí straně
  • že kvalitní vztah je jako jedna existenční energetická jednotka, v níž je nutno zachovat rovnováhu - jestliže jeden málo vyjadřuje emoce, bude muset druhý emoce vyjadřovat víc atd. - což je v pořádku, dokud to oběma vyhovuje. Pokud nevyhovuje, budou se muset sejít někde na středu nebo jít každý svou cestou
  • že jsem nechtěla vystoupit z utrpení, protože jsem byla přesvědčena, že bych tím sama popřela hloubku bolesti, kterou jsem v životě prožila, zároveň jsem chtěla, aby si této hloubky byli vědomi ti, kteří mi nevědomě ublížili - tady jsem si musela uvědomit, že jsem chtěla, aby ke mě přistupovali na základě viny (a tudíž ke mě byli připoutání, než jsem si uvědomila, že takové připoutání mě dusí a že je tedy pro mne zdravější, nejsou-li si bolesti mě způsobené vědomi, protože pak se ke mě mohou chovat přirozeně - vzdávám se tedy své potřeby mít všechno pod kontrolou, což uvolňuje velké množství paniky), zkouším nyní pociťovat vděčnost za to, že nikdy nemohou pochopit hloubku mých citů
  • že můj pohled do hlubin emocí a podvědomí, kolektivních energií a věcí mezi nebem a zemí je velmi významný. Stejně jako pro mě má význam člověk, který umí být nohama pevně na zemi, kalkulovat a plánovat. Nemusíme být všichni všechno. Jsme tolik rozmanití, abychom se navzájem vedli a učili
  • a znovu - že moje maminka je osvícená, protože nehledě na to, co tu o našich rodinných "tajemstvích" píšu, ona mne podporuje
  • že na duchovní bytosti si musíme hrát, dokud nepocítíme, že jimi skutečně jsme. A že i ten nej-pří-zemnější instalatér nějakým alespoň minimálním způsobem komunikuje s rovinou své duše, i když o tom neví. Využívají svou intuici a vedení vyššího já do té míry, jakou potřebují pro svůj život (pro své poznání). To, že my to potřebujeme více, není ani jejich, ani naše vina. Moje potřeba být více člověkem a méně Vědomím mne už unavuje, dokonce už začínám chápat, proč nechci být tím, čím jsem
  • že je důležité si přiznat, kde skutečně stojíme, když chceme dojít tam, kam vnitřně cítíme, že schopni dojít jsme a že než tam dojdeme - každý z nás po určitou přechodnou dobu prožívá rozpor vědomí sebe sama a pocitů "na co si to vlastně hraju" (křik starého a volání nového). Je to přirozené, stačí dýchat a nechat to projít.
  • že těšit se na dny příští neznamená, že unikám ze dne přítomného
  • že pokud něco dělám, že musím, je to něco jiného, než když dělám, protože chci - i když se jedná o tu samou věc
  • že nezávislost je pouhou falešnou představou, v univerzu nic neexistuje samo o sobě, je to definováno sebou sama a vazbami k "okolí" - nemůžeme dosáhnout nezávislosti, touha po ní je způsobena strachem a podporuje iluzi oddělenosti (způsobuje další pocity osamění a bezmoci), sem patří i touha po absolutně soběstačných komunitách, flexibilní proměnlivá závislost je základem tohoto univerza, kde vše souvisí se vším a jedno ovlivňuje druhé a spolu rostou, pro evoluci lidstva jako celku je nutné pěstovat samostatnost každého jedince a vyvarovat se sobeckému individualismu, který nehledí na následky páchané jednou buňkou na celém organismu.
Takže kajn štres, pořád jsme na trase :)

PS: Právě dojídám poslední přesnídávku, kterou jsem si vyrobila sama, budu vyrábět další - nakonec mi to přeci jen trochu půjde - být tím Člověkem. Jablečná s hřebíčkem, skořicí a medem. Zítra mi čeká výměna pneumatik, tý brďo :)

A ještě taková perlička: "Forma je v harmonii s účelem, jedno nemůže převyšovat druhé, jinak je energetický efekt oslaben." z knihy Inanna returns, ... - oni mluví o krystalech v pyramidách a já přemýšlím o nákupech, ale pořád je to stejný princip, ne? Jakmile se obsah promění, je potřeba transformovat nádobu (nebo naopak? :)... šperky, šaty, boty a krystalyyy - vše přeci musí být v souladu :D Dělám si z toho srandu, ale je to tak - jedno musí podporovat druhé. A já jsem se zamilovala do www.germia.cz.


Autor článku: Jana Anamel Mráčková 

Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě včetně aktivního odkazu na http://poselstviohne.blogspot.cz.


Děkuji za příspěvky

  • Česká spořitelna, platby z ČR: 1384419103/0800
  • Fio banka, platby z ČR: 2100410460/2010
  • Fio banka, platby ze SLOVENSKA: 2100410460/8330 

1 komentář:

  1. Ty šperky jsou opravdu krásné!
    A to ostatní velmi zajmavé. Já o dimenzích nikdy vlastně moc nepřemýšlela... nějak to nebylo pro mou cestu důležité... I když synkretická osobnost jsem taky dost :-)

    OdpovědětSmazat