Milý Muži, dnes je jeden z těch dní, ... už to znáš, po ránu nervózní, a ty víš, že je lepší kolem mne chodit po špičkách, po obědě zbrklá, to není dobrý čas, abys mi radil, co jak mám dělat, i když vidíš, že mi události skoro až komicky proklouzávají mezi prsty, nic zoufalého, ale ty víš, že to prohloubí můj pocit bezmocnosti... aby ti k večeru ze mě zůstala jen jakási posmutnělost... a to je ta chvíle, kdy ke mně přistoupíš a já se ti zhroutím do náruče a budu plakat a pak se schoulím v Tichu do klubíčka, dojatá tóny něžné písně našeho života,... já budu zranitelná a ty budeš odvážný tuhle zranitelnost přijímat a ochraňovat. A pak to budu zase já, silná a plná života. A ty mě budeš milovat - nikoliv "i přesto", ale "i s tím vším". Možná by ses chtěl zeptal na důvod těch slz, ale já bych ti nemohla odpovědět, protože takhle to někdy prostě je... Jsem žena. Dokud to k sobě nepustím, bolí to, dráždí to, ale pak... pak už je tam jen obrovské smíření. S Láskou tvá Ana...
Autor článku: Jana Anamel Mráčková
Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě včetně aktivního odkazu na http://poselstviohne.blogspot.cz.
Děkuji za příspěvky
- Fio banka, platby z ČR: 2100410460/2010
- Fio banka, platby ze SLOVENSKA: 2100410460/8330
Žádné komentáře:
Okomentovat