sobota 21. září 2013

52 km do Santiaga...

Cítím každou buňku svého těla. Každé ráno znovu a znovu překonávat odpor pohnout jakoukoliv částí svého těla, pak se překonat a po prvních pár krocích cítit absolutní euforii. Jsem živá. Jsem Život... a je to zázrak. 

Převzala jsem od společnosti komplikovanost života, byla v mých buňkách uložená, mé buňky byly nehybné, neharmonické, v této jedno-duchosti je ovšem dokonalost stvoření, kam se chci navrátit... mé buňky začaly vibrovat a zbavují se všech informačních nánosů, které nejsou potřeba... pod tím vším nánosem je tlukot mého srdce, můj vlastní rytmus, pod tím vším balastem je mé pozemské já... miluji toto esenciální já, odkryji ho... a pak je možno se navrátit zpět do jednotného stvoření, máme-li už celé své Já v Lásce...


Autor článku: Jana Anamel Mráčková 

Článek (či jeho části) je možné sdílet v nezměněné podobě včetně aktivního odkazu na http://poselstviohne.blogspot.cz.


Děkuji za příspěvky

  • Česká spořitelna, platby z ČR: 1384419103/0800
  • Fio banka, platby z ČR: 2100410460/2010
  • Fio banka, platby ze SLOVENSKA: 2100410460/8330 

Žádné komentáře:

Okomentovat