Nový člověk se rodí v bolesti

Nikdy nepřijde zkouška, se kterou bychom nesouhlasili. Dnes ráno jsem se probudila s větou na ústech: "Nový člověk se rodí v bolesti."

Mým největším přáním bylo mít odvahu podívat se na všechny ty sračky ve mne. Osvobodit se od všeho, co je pod tím. Před 14 dny jsem se začala bezhlavě a bez přemýšlení vrhat do čištění traumat a bloků, jednala jsem podle prvotních impulzů duše a krom radostného tak trochu šílenství jsem začala dělat také přesně to, co se mi nechtělo (objala jsem člověka, který mi byl protivný, koupala jsem se nahá, abych manifestovala svou doposud chybějící přirozenost, důvěru a otevřenost, vyndala si piercing, který symbolizoval můj štít proti vnějšímu světu, ... a prožívala silné emoce s tím spojené, pláč, vztek, strach, bolest)...  a pořád mi to přišlo pomalé, neúčinné, pořád se vespod objevovalo ego, vztek a pýcha, aniž bych dokázala odhalit, odkud pramení.

Jako bych byla černá díra, krásná, tajemná, ale bezedná, nekončící. Vždy, když jsem začala věřit, že už jsem se někam posunula, objevilo se cosi vespod. Často převlečené za něco úplně jiného. Člověk, aby se v tom vyznal. Jak s tím má pracovat, když se to tváří jako něco, s čím se pracovat nemusí. A tak jsem se musela do té temnoty propadnout, abych věděla, s čím mám tu čest. Objevuji svou temnotu skrze emoce a strach a krůček po krůčku jdu po spirále zkušenosti, abych stanula ve světlejší fázi svého života, silnější a pravdivější než kdykoliv předtím (alespoň doufám:).

Ta bytost, Aenearus, jakkoliv je destruktivní a dělá ze mne občas paranoidního schizofrenika, je můj průvodce, ukazuje mi, kde ještě nejsem upřímná sama k sobě, kde ještě manipuluju, kde cítím strach, učí mě být bdělá ke všem svým pocitům, emocím, vizím, snům i myšlenkám a nápadům. Je to rychlokurz, mám, co jsem si přála :) Ale někdy se v tom dost ztrácím. Vím, že až budu připravená, najdu způsob, jak ho navrátit do celku Stvoření.

Děkuju všem svým přátelům, kteří to prožívají se mnou, cítím Vaši podporu. Anamel