sobota 29. října 2011

Nastupte na cestu své duše

Dnes ráno jsem po několikaměsíčním zabloudění pocítila v sobě lásku a s tím jsem pocítila, že strach z budoucnosti, bolesti, neznáma, smrti je na chvilku pryč. Moment, kdy se mohu zamyslit, než se znovu ponořím...

Přijímám budoucnost, ať už je jakákoliv, s nadějí a radostí, s obavami a úzkostí. Je to jedno velké dobrodružství a já ho akceptuji a vítám. Má hlava je nyní lehká, protože ji na chvíli opustily těžké myšlenky. Nádech... nebojím se. Vše je, jak má být. I když to není lehké...

Žijeme v Božské přítomnosti, a tak pokud přijmeme myšlenku, že žijeme v bohu, pak není těžké vidět boha úplně všude kolem nás.

I ten nejubožejší opilec je jen mystická projekce všehomíra... jako v příběhu o Malé duši.

Jsme božské částice přinášející zkušenost, jsme odvážné bytosti, pěšáci osudu, přejímající břímě a přinášející moudrost poznání do celku, kde jsme všichni děti jednoho zrození. Děti, kterým byla dána vlastní zodpovědnost a které zatím moc neví co s ní...

Občas se ztratíme na své pouti, když ztratíme kontakt se svou duší, svým nitrem. Něco v nás pláče, ale pláč je osvobozující a dušička vždy ví, že se brzy s ní zase shledáme a splyneme v Jedno. Protože tak jest. Koloběh života, koloběh zkušeností. Den a noc. Světlo a temno. To vše jsme, to je smysl člověka, jeho svaté právo i povinnost. Milovat sebe a vše, co s tím souvisí. Jak? To se učíme v průběhu celého života s tím, jak k nám přichází nové a nové prožitky...

Slyšet boha a vnímat svou duši, své nitro není výsada vyvolených či osvícených, stačí chtít na tuhle cestu nastoupit, na cestu volání, které rezonuje s každou vaší buňkou. Slyšíte volání každou noc, kdy se mysl přesune do snové říše a hranice reality se rozplývají... a ráno se probouzíte třeba zmatení, možná i v depresi, protože nevíte, co se ve vás děje. Proč sakra nejsem normální a v pohodě? Mno, protože cítíte - a to je úžasné. Nevzdorujte tomu... ta rezistence většinou přináší více smutku, než když se tomu poddáte. Přijměte sou cestu a učte se konat tak, jak vám vaše nitro tiše napovídá...

Jakmile v sobě uděláte tohle rozhodnutí, něco vás povede, budou to kraťounké chvíle, kdy ucítíte klid během šílených rozhodnutích, ucítíte střípky moudrosti, zatímco si budete ťukat na čelo, jestli jste normální. Ne vždy ale těm zprávám porozumíte správně, a tak si znovu nabijete... a znovu... a znovu... a znovu... tím zmoudříte, zklidníte, uzrajete...

Vnitřní rozhodnutí je důležité, je to jasný signál, který říká: Jsem připraven. Jsem připravena. Veď mě, má milá duše,  která vidíš do prostorů a časů, kam já nedohlédnu. 

Můžete třeba zapálit svíčku a zkusit na svou duši promluvit, poprosit jí o vedení.

Zpočátku to bude těžké, možná budou i chvíle, kdy budete bušit rukama do polštářů a křičet Já tě neslyším, kde jsi, já tě nenávidím, proč nepřijdeš a neuděláš vše za mne, proč mi jasně neřekneš, CO MÁM DĚLAT, ale v srdci cítíte, že tak to nefunguje, že musíte projít dlouhou cestu zkušenostmi, naučit se milovat sebe, že musíte odevzdat to, co už nepotřebujete, zbavit se nánosů interpretací a soudů; cítíte, že Život ve vás vám říká přesně, co máte dělat, ale vy si pořád nejste jisti, jestli to náhodou nejste pořád jen vy a vaše pomatená osobnost... ale občas vám bude dáno na milisekundy znovu pocítit božský vnitřní mír a jistotu. A vy budete cítit zoufalou potřebu Víc, víc, víc...

A to vás bude nutit pracovat, duchovně se rozvíjet, budete jako šílení, každý den budete od svého záměru odváděni, emocemi, strachem, egem a svou vlastní spirituální nadutostí.

Každý den, kdy neuslyšíte svou duši, neuvidíte zázraky (nebo dostatečný počet zázraků) a nezažijete spirituální zážitky, bude vaší mysli připadat jako promarněný… Třeba budete číst, budete dychtiví po informacích, co kde jak a proč, nebo denně strávíte hodiny na Youtube, budete klikat na aktualizace duchovních stránek... Možná jako mnozí budete hledat znamení všude.

Žádná cesta není špatná,... možná si pak budete říkat Třeba jsem na tu schůzku neměla jít, ten seminář byl zbytečný, … Každý zážitek vás přivádí na další a další myšlenky a nápady, odhaluje skrytá zákoutí vaší duše... její stíny a dary...

A jednoho dne, až se zastavíte a i všechno tohle pustíte, podíváte se na sebe sama s láskou a budete vděčni za každou zkušenost. I negativní zážitky přijmete s láskou a najdete v nich poselství, co jste se naučili.

Nehledejte odpovědi tak přehnaně venku, v lidech, jejich slovech, v knížkách - hledejte ve svém nitru - sledujte, co s Vámi dělá určitá informace? Na jakou myšlenku Vás má přivézt tato bolest, co si máte uvědomit díky této zkušenosti? Je toto uvědomění vůbec potřebné k tomu, abyste mohli milovat? Abyste byli šťastní?... většinou zjistíte, že ne... že prožitek štěstí spočívá v přítomnosti.

Věřte sami sobě, věřte, že pohledem do svého srdce dokážete na všechny své otázky odpovědět - když ne odpověď najít, tak ji vytvořit - a je to nádherné. Protože pak pocítíte vděk za bolest, kterou prožíváte a zároveň dáváte svému životu jasný signál, že už tu bolest nepotřebujete...

I když budete často zoufalí, že… se Vám nedaří otevřít třetí oko, že neumíte astrálně cestovat, že nevíte, co znamenají Vaše sny, že nerozumíte znamením, která k Vám přicházejí,... že nerozumíte vlastně vůbec ničemu :)) buďte si jisti, že už dávno, s první položenou otázkou, s první zdravou pochybností o realitě tohoto světa, jste nastoupili do tobogánu, a třebaže se vám nelíbí jeho rychlost, vaše duše vás prostřednictvím sil života vede.

Vede vás stezkami světla i temnoty, protože je to pro ni vše stejně vzrušující, zahrnuje vás světlem i tmou, dokud nebudete přesně tam, kde máte být, abyste viděli pohledem zpět, že jste vždy byli tam, kde jste měli být :)

A jak poznáte, že jste správně? Jednoduše - už Vás to nebude nezajímat, ...

Jakmile pochopíte, že co se týče bolesti, jde o iluzi (přestože velmi bytostně prožívanou:), bude Váš život snazší, smysluplnější. Bude to bolet, a zároveň to vůbec nebude bolet. Jsme silné bytosti a rozhodli jsme se tu být. Tady a teď. Nic není náhoda. Vykročte, jsme v tom všichni spolu. An.

5 komentářů:

  1. Taky hledám, je fajn vědět, že jsou lidé s podobnými pocity... Díky

    OdpovědětVymazat
  2. úplne presné a výstižné, čo sa týka pocitov pri hľadaní, zažívam to doslovne a verím, že dospejem k prebudeniu a pochopeniu, kde je moje miesto v tomto živote

    OdpovědětVymazat
  3. ... aktualizujem tento clanok, aj pre dnesnu dobu ... preposielam svetlonosom, ktory sa prebudzaju ... dakujem ***

    OdpovědětVymazat
  4. tak jsem si dal do vyhledávače google text : "jak rozlišit, že tvořím z duše a ne z ega" a google mi dal tento odkaz. děkuji michal...asi google fakt nadržuje :)

    OdpovědětVymazat