Bojíme se tmy, bojíme se toho, co nás ve tmě může potkat. Pochopila jsem, že den a noc, světlo a tma, anděl i ďábel... jsou jen dvě tváře Boha, způsob komunikace s námi. Často zavírám oči a odcházím do temného ticha ve mě. Není čeho se bát, Temnota na sebe bere těžký úkol... straší Vás ve snech, vyvolává ve Vás úzkost, probouzí třeba agresivitu, prostě, co je třeba. To je její úkol, jak jinak byste si uvědomili některé věci? Jsme hodně natvrdlí, víte... Neslyšíme často tiché a jemné volání světla, a tak nás Vesmír musí nakopnout jinak. Přijímejte tuto pomoc s láskou a beze strachu...
Každý zlý člověk, kterého jste potkali, na sebe vzal velmi těžký úkol - zatížil svou karmu, aby Vám pomohl s Vaší zkušeností. Vzpomeňte si na tyto lidi, na tyto odvážné duše, přemýšlejte o tom, co Vás naučili (ať jejich oběť není zbytečná), a pak jim pošlete láskyplné poděkování.
Zdál se mi sen o tom, že má duše je v zajetí ďábla, držel mě a já se strašně snažila utéct, dokázala jsem ale ujít sotva deset kroků. Když jsem se celá vyčerpaná probudila, mrzelo mě, že jsem nenašla odvahu si nevyslechnout, co mi chtěl říct. Teď už to vím, utíkám sama před sebou, snažím se být, kdo nejsem, snažím se nevidět svou temnou stránku a tohle popírání mi bere všechnu energii. Naším úkolem v této době je přijetí sebe sama.
Přemýšlejte o svých nedostatcích, o chybách, které jste ve svém životě udělali. Opravdu si myslíte, že jejich zapírání, nenávist a opovrhování jimi a svou vlastní osobou je to pravé řešení?
Odpuštění, smíření, láska, jednota, sjednocení, odvaha... To jsou kvality, které máme nechat vstoupit do našich životů, do všech jeho aspektů, nejen práce, lásky, rodiny, ale hlavně do vztahu k nám samým...
Je důležité si uvědomit, že nepřítel neexistuje, není ve tmě, v lidech, ani v nás, ... Přišel čas odpuštění a sjednocení. Pak odevzdáme ega a strach, poděkujem jim za službu a řekneme, že už jejich pomoc nepotřebujeme, že už to dokážeme sami...
Anamel
Žádné komentáře:
Okomentovat