tag:blogger.com,1999:blog-6223966243443272698.post1529874511098437887..comments2024-02-02T05:44:38.705+01:00Comments on Poselství ohně: Když si duše nekompromisně říká o změnyJana Mráčkováhttp://www.blogger.com/profile/02063569093610159693noreply@blogger.comBlogger4125tag:blogger.com,1999:blog-6223966243443272698.post-90299098651629990092016-01-03T18:56:21.614+01:002016-01-03T18:56:21.614+01:00Ahoj Honzo, skvěle jsi to doplnil. Článek je starý...Ahoj Honzo, skvěle jsi to doplnil. Článek je starý několik let a jako vše - i tohle téma má dvě strany mince - záleží, kdo text čte a kterou stránku osobnosti on potřebuje rozvíjet - někdo nezdravě dává přednost potřebám druhých (tam směřuje ten článek), jiný zas sobě na úkor druhých. Myslím, že člověk si během života vyzkouší oba póly a oba je v určité životní období potřebuje. Pak je schopen zakotvit v harmonii a vytvořit si dobré trvalé vztahy... Napadá mě k tomu tématu zpětně toto - když je člověk v oběti, cesta ven vede přes jakéhosi vnitřního rebela. Když je člověk v oběti, většinou tomu odpovídaj jeho vztahy (nejsou moc zdravé) a ty se s tím rebelstvím některé rozpadají a člověk se dostává do období samoty, která ho promění více do pokory - a já mam takový pocit, že člověka tato fáze zasáhne tak, aby nadělala co nejméně škody na těch vztazích, na kterých skutečně záleží... a přesně tyhle milující vztahy - které zůstávají, i když si dovolíš být doslova tím pitomcem, co myslí zrovna jen na sebe, které zůstávají, protože ví, že dozraješ do momentu, kdy natolik posilníš sám sebe, že být tu pro druhé, respektovat jejich potřeby a starat se o zákazníka, protože jsi za něj vděčný (je to přeci tvůj zákazník a to je štěstí) - že všechno tohle je tvoje svobodná volba být člověkem, kterému se ráno dokážeš zpříma podívat do očí, a ne produktem konání, které člověk dělá jenom proto, že se něčeho bojí... Ono je to vlastně všechno dost o flexibilitě, komunikaci... myslím, že chápavý partner pochopí, když řekneme: "miláčku, dnes jsem vyřízený a vaření mi žádnou radost nedělá, objednáme pizzu/dáme si rohlík s máslem a o víkendu si to vynahradíme, těším se, jak nám udělám..." - jasný, že když by tohle člověk říkal často, tak je asi něco špatně, ale to pak nesouvisí se vzájemným soužitím jako takovým, ale se způsobem, jakým žiju a jaký mi nevyhovuje, a tedy jaký bych měl celkově změnit...Jana Mráčkováhttps://www.blogger.com/profile/02063569093610159693noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6223966243443272698.post-14522871416800749512016-01-03T17:38:50.908+01:002016-01-03T17:38:50.908+01:00Ahoj, jsem trošku zemitý typ, tak mám chuť napsat ...Ahoj, jsem trošku zemitý typ, tak mám chuť napsat něco zemitého. Mám hodně podobných zkušeností, asi máš dar je lépe popsat.. opravdu jakoby ve mně odmala často něco umíralo, opravdu ta hranice mezi zoufalstvím a pokrokem je někdy docela tenká..a je to vtipný paradox, můj život se z vnějšku příliš nemění, za ty roky, jen si ho asi dokážu víc užít, i se vší tou bolestí z toho, co bych chtěl žít jinak.<br /><br />Zeptám se jen pragmaticky, ne, vlastně asi zbaběle, nebo i nezkušeně: jak se žije život ve dvou, nebo i třech, když se zrovna nikomu nechce uklízet, vařit, prát nebo i komunikovat..<br />Jak dlouho dokáže vydržet takový vztah, kde si každý dělá jen to, co odpovídá stavu jeho duše a ti druzí jsou až..ti druzí?<br /><br />Já na to nedokážu odpovědět, proto se ptám. A asi i proto, že moje životní zkušenost je, že si můžu dovolit projevit sám sebe, ale zároveň musím respektovat potřeby těch druhých. A tak peru, protože "je třeba" vyprat, vařím, protože "je třeba" jíst, komunikuju, i když se mi někdy nechce, protože mi za to ten druhý stojí, se aspoň trochu překonat. přijde mi to vůči němu slušné. Stejně tak si nedovedu představit nejít do práce, když se mi zrovna nechce, nebo se nebavit se zákazníkem, i když na něj nemám náladu. On to samozřejmě pozná, ale to už je druhá věc. Dal jsem mu v tu chvli to, co bylo v mých silách..<br /><br />prima nový rok a hodně dobré energie<br />HonzaAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6223966243443272698.post-19719375645268368632015-12-29T14:18:19.497+01:002015-12-29T14:18:19.497+01:00Ahoj Hani, teprve nyní jsem objevila tvou reakci. ...Ahoj Hani, teprve nyní jsem objevila tvou reakci. Moc ti děkuju za ní!Jana Mráčkováhttps://www.blogger.com/profile/02063569093610159693noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-6223966243443272698.post-91000699005022196742015-02-10T17:40:35.001+01:002015-02-10T17:40:35.001+01:00Anamel .. obvykle mi slova nechybí, snad je i teď ...Anamel .. obvykle mi slova nechybí, snad je i teď rychle najdu, když už jsem začala psát :-) Jen co popadnu dech.<br />Tvá slova mnou tak silně rezonují, jako by měla uvnitř mne ukryté své dvojníky.. Proto, jak čtu tvůj text - zní mi v hlavě dvojhlasně. Hanka Oravcováhttps://www.blogger.com/profile/01759634796051562661noreply@blogger.com